Pardubice – Ve školství a sociálních službách se již dlouhodobě velká část české společnosti zabývá tématem inkluze (začleňování lidí s hendikepem do běžného života) a deinstitucionalizace (přechod z institucionální péče do běžné komunitní péče). Také v Domově pod hradem Žampach se těmto otázkám řadu let věnují, poslední roky velmi intenzivně. Domov je zapojen do projektu transformace, při které někteří klienti mění místo poskytování služby – z Domova na Žampachu se někteří obyvatelé stěhují do chráněných bytů v Letohradě a Žamberku, kde žijí v běžném prostředí za podpory zaměstnanců.

Ve dnech 9. a 10. května se konalo ve francouzském Štrasburku setkání lidí, kteří pracují ve školství a sociálních službách, rodičů lidí s hendikepem i dalších zájemců, aby se zabývali právě tématem: Je inkluze a deinstitucionalizace šance pro všechny? A za jakých podmínek? Setkání pořádalo zařízení pro lidi s mentálním postižením Sonnenhof, se kterým je Domov pod hradem Žampach v kontaktu.

I přes různost pohledů a pestrost zkušeností, které bylo možné na setkání slyšet, to hlavní je společné pro všechny zúčastněné: všude ve všech zastoupených zemích probíhá inkluze, všude je mnoho změn, všude zúčastnění lidé musí citlivě promýšlet, jak změny připravit pro konkrétního člověka co nejlépe a nejvhodněji. Všude zažíváme dobré zkušenosti, ale poučujeme se i ze zkušeností méně dobrých. Opakovaně také zaznívalo, jak nutné je u každého člověka zvažovat situaci individuálně a podporovat ho na jeho životní cestě – ať už vede různými místy a s různými potřebami.

To hlavní je, jak se ke změnám postaví lidé, kteří jakýmkoliv způsobem s lidmi s postižením komunikují, žijí a pracují. Pokud budou mít v první řadě na mysli prospěch konkrétního člověka s hendikepem a to, aby mohl žít co možná nejvíc plnohodnotně jako občan společnosti, pokud budou věci dělat s chutí a tvořivě, pak je možné, a zkušenosti tlumočené na setkání ve Strasbourgu to dosvědčují, stále směřovat k větší otevřenosti a spolužití různě odlišných lidí. Povzbuzením může být, že i v sousedních zemích se zabývají stejnými úkoly.

Tereza Kellerová, speciální pedagog, Domov pod hradem Žampach