Pardubice vždy byly baštou českého stavebnictví. Historicky zde působila řada firem, které spolehlivostí, kvalitou i velkou kapacitou úspěšně šířily dobrou pověst pardubických stavbařů nejen v kraji, ale zejména v Praze a často i v zahraničí.V Pardubicích byla dvě velká stavební učiliště, která vychovávala dostatek odborníků ve všech stavebních profesích.Dodnes jsou absolventi těchto škol oporou celé řady firem, které v našem kraji působí.

     Současný stav však je, a to nejen v Pardubicích, ale i v celé republice opravdu alarmující.Absolventů stavebních oborů je kritický nedostatek, na stavbách se stále častěji setkáváme s nevyučenými laiky, převážně z e zemí na východ od nás, kteří nemohou být schopni držet vysokou laťku kvality, která je a musí být požadavkem dnešní doby.Že doposud došlo jen k málo haváriím s nedobrými konci na stavbách je stále více dílem spíše náhody.Navíc, nešťastná interpretace zákona o veřejné zakázce, která způsobila, že veřejné zakázky se soutěží pouze na nejnižší cenu, vede k tomu, že firmy , ve snaze dostat se do poddimenzovaných cen, šetří, mimo jiné i na nákladech na pracovní sílu a tudíž levnější, nekvalifikované dělníky zaměstnávají .

     Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR, ČKAIT, Hospodářská komora ČR společně s  MŠMT připravují materiál, který by měl tuto neudržitelnou situaci postupnými kroky řešit.

     I když je za současné celoevropské recese situace ve stavebnictví složitá, bylo by ode všech, kterým budoucnost stavebnictví není lhostejná, především tedy od výrobních organizací, velmi krátkozraké,nezabývat se přípravou budoucích profesních odborníků a spoléhat jen na to, že se to nějak vyřeší .Je zapotřebí urychleně změnit klima ve společnosti, kde došlo v myšlení veřejnosti k jakési degradaci poctivé manuální práce a rodiče ve snaze zajistit dobrou budoucnost svých dětí, vidí v odborných školách tu poslední možnost.Přitom řada dětí, manuálně zručných, by našla v přípravě na odbornou profesi nejen uspokojení, ale i jistotu dobrého uplatnění v budoucnosti.

     Ve světle všech těchto skutečností bych chtěl vyslovit svoje přesvědčení, že by bylo velmi nerozumné a do budoucna škodlivé, omezit nebo snad uvažovat o zrušení stavební školy v Rybitví. Na druhé straně je však povinností všech , kteří mají na chod školy jakýkoliv vliv, učinit vše proto, aby ekonomika jejího provozu neklesala,naopak aby došlo k postupnému zlepšení a návrat k vyrovnanému hospodaření. Bude to znamenat vysokou odbornost a iniciativu ředitelky školy i celého pedagogického sboru,pokračující podporu Krajského úřadu, a to podtrhuji, daleko větší zájem stavebních firem ochod školy , podporu zájmů absolventů, jejich zaměstnávání a vytváření zajímavých sociálních podmínek.Měli bychom si být všichni vědomi toho, že poctivá řemeslná práce si zasluhuje stejného uznání, jako kterákoliv jiná,dobře vykonávaná činnost.Nevidím jediný důvod k tomu, abychom se domnívali, že se v budoucnosti bez šikovných řemeslníků, kterými byla naše země proslavená, obejdeme.

Ing. Jiří Požár

předseda Krajské stavební společnosti SPS

člen představenstva Svazu podnikatelů ve

stavebnictví ČR