Výstava naplánovaná na podzim roku 2027 bude největším projektem Gočárovy galerie v Automatických mlýnech v Pardubicích v příštím roce a měla by navázat na podobně výjimečné výstavy jako byly Mucha Dnes a Žitý sen Andyho Warhola v minulých letech. Představí evropského architekta slovinského původu Josipa Plečnika, který působil také v Praze a vychoval řadu významných žáků včetně pardubického architekta Karla Řepy. Koordinátor výstavy, radní pro kulturu Roman Línek, koncem října vyjednával spolupráci s institucemi v Lublani.
Gočárova galerie připravuje na podzim roku 2027 jednu ze svých nejvýznamnějších výstav v Automatických mlýnech v Pardubicích. Mezinárodní projekt představí dílo světoznámého architekta slovinského původu Josipa Plečnika, který výrazně ovlivnil podobu Pražského hradu a vychoval řadu významných architektů včetně pardubického Karla Řepy. Výstava by měla navázat na úspěšné projekty Mucha Dnes a Žitý sen Andyho Warhola. Spolupráci s institucemi v Lublani vyjednával koncem října koordinátor výstavy a radní Pardubického kraje pro kulturu Roman Línek.
„Spolu s ředitelkou Gočárovy galerie Klárou Zářeckou a architektem výstavy Petrem Všetečkou jsme navštívili partnery v Lublani. Právě v tomto městě se nachází velký komplex budov navržených Josipem Plečnikem, který je zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Je tady Plečnikův dům, jeho ateliér na fakultě architektury, Národní knihovna a různé další muzejní instituce, se kterými jednáme o zápůjčkách do Pardubic. Setkali jsme se také s panem arcibiskupem Stanislavem Zorem, českým velvyslancem Jiřím Kudělou a o podpoře jsme jednali i v úřadu prezidentky Nataši Pirc Musarové. Doufám, že všechno dobře dopadne a budeme moct představit reprezentativní výběr modelů, předmětů a fotografií ve slovinské části výstavy,“ uvedl Roman Línek.
Plečnikova stopa v české architektuře
Česká část výstavy se soustředí na Prahu a Plečnikovo působení na Pražském hradě. „Se jménem Josipa Plečnika se setkal skoro každý, kdo zavítal na prohlídku Pražského hradu. Jako profesora uměleckoprůmyslové školy v Praze ho po vzniku samostatné republiky angažoval do funkce hlavního architekta Pražského hradu prezident T. G. Masaryk. Svými architektonickým zásahy velmi neotřele zdůraznil důstojnost a důležitost tohoto místa pro nový stát. V tomto případě domlouváme zápůjčky se Správou Pražského hradu,“ konstatoval hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Poslední velká výstava věnovaná Josipu Plečnikovi v Čechách se uskutečnila právě na Pražském hradě, a to v roce 1996. Jejím hlavním kurátorem byl tehdy architekt Miroslav Řepa, syn pardubického architekta Karla Řepy. Nedávná výstava věnovaná Plečnikovi na Bratislavském hradě přilákala na 170 tisíc návštěvníků
Nedávno skončila výstava o tomto středoevropském architektovi na Bratislavském hradě, kde ji zhlédlo na 170 tisíc návštěvníků.
Pardubická výstava nabídne i dosud nevystavené exponáty
Připravovaný projekt v Pardubicích nechce být pouze přehlídkou Plečnikových nejslavnějších staveb. Významný prostor dostanou také jeho žáci, přátelé a pokračovatelé, především pardubický architekt Karel Řepa.
„Nechceme tyto výstavy kopírovat, ale přinést i novou přidanou hodnotu. Samozřejmě nebudou chybět nejslavnější stavby Josipa Plečnika, ale velký prostor chceme dát i Karlu Řepovi a dalším žákům a přátelům Plečnika. Domlouváme zapůjčení i dosud nevystavených modelů a předmětů. Právě proto jsme se domluvili na spolupráci také s Galerií města Pardubice, abychom na takto velkoryse pojatou výstavu měli adekvátně velký prostor,“ sdělila ředitelka Gočárovy galerie Klára Zářecká.
Na přípravě výstavy se podílí spolu s týmem Gočárovy galerie i nezávislá architektonická kulturní organizace Czech Architecture Week a řada partnerů z České republiky, Slovinska a Rakouska.
Významnou osobností přípravného týmu je slovinský historik umění a přední znalec Plečnikova díla Damjan Prelovšek. Jeho prarodiče byli s Plečnikem přátelé a on sám je autorem několika knih o tomto významném architektovi, kterého osobně dobře znal. Není bez zajímavosti, že kromě této odbornosti byl také olympionikem v kanoistice a později i velvyslancem Slovinska v České republice a mluví plynně česky.
„Pro tento významný projekt jsme již získali osobní záštitu prezidenta republiky Petra Pavla a jednali jsme také o záštitě prezidentky Slovinska Nataši Pirc Musarové. Rádi bychom získali i patronát nejvyšších představitelů Rakouska a Slovenska,“ doplnil radní Roman Línek.