Pardubický kraj dlouhodobě usiluje o modernizaci železniční infrastruktury, zvyšování kapacity tratí a zlepšování podmínek pro regionální železniční dopravu. Mezi hlavní priority patří příprava infrastruktury pro provoz nových bateriových vlakových jednotek, elektrizace vybraných tratí, zkapacitnění hlavního železničního koridoru, modernizace regionálních tratí a zvýšení bezpečnosti železničních přejezdů. Právě tato témata byla předmětem jednání hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a náměstka pro oblast dopravy Ladislava Valtra s vedením státní Správy železnic.
Bateriové vlaky mají od prosince 2029 přinést nové možnosti spojení
Jednou z nejvýznamnějších požadavků Pardubického kraje je příprava železniční infrastruktury na zahájení provozu bateriových elektrických jednotek (BEMU), se kterým kraj počítá od prosince 2029. „Nové jednotky mají být nasazeny na tratích Litomyšl – Vysoké Mýto – Choceň – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Moravská Třebová a Ústí nad Orlicí – Letohrad – Dolní Lipka – Moravský Karlov. Doplňkově se počítá také s jejich využitím na vybraných spojích mezi Českou Třebovou a Lanškrounem, Českou Třebovou a Letovicemi či Dolní Lipkou a Hanušovicemi,“ vysvětlil hejtman Martin Netolický.
Pro zahájení provozu bude nezbytné připravit odpovídající technické zázemí. „Jedná se především o vybudování napájecích stojanů pro denní a noční odstavování jednotek v Moravské Třebové a Litomyšli, výhledově ve 30. letech také v Moravském Karlově nebo Červené Vodě. Důležitým tématem je rovněž kapacitní prověření železniční stanice Choceň, která by měla hrát důležitou roli v nově připravované koncepci regionální dopravy,“ řekl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Ladislav Valtr s tím, že všechna opatření musí být ze strany SŽ dokončena do prosince 2029.
Elektrizace do Lanškrouna a vyšší kapacita hlavního koridoru
„Důležitou prioritou je elektrizace železniční tratě mezi Rudolticemi v Čechách a Lanškrounem. Pardubický kraj má již pro tuto linku smluvně zajištěny elektrické jednotky RegioPanter, které bude možné nasadit bezprostředně po dokončení elektrizace, kterou Správa železnic předpokládá v roce 2028,“ řekl Ladislav Valtr.
Zásadním tématem zůstává také kapacita železničního koridoru Kolín – Pardubice – Česká Třebová. „Trať je dlouhodobě na hranici svých kapacitních možností, což negativně ovlivňuje především regionální osobní dopravu. Přestože počty cestujících zejména v okolí Pardubic odůvodňují zavedení půlhodinového intervalu ve špičkách, současné infrastrukturní podmínky umožňují provoz zastávkových vlaků zpravidla pouze jednou za hodinu. Problematické jsou rovněž delší jízdní doby způsobené předjížděním dálkovými vlaky a omezení při výlukách. Proto je důležité hledat možnosti zvýšení propustnosti tratě,“ sdělil hejtman Martin Netolický, který na toto téma již v minulosti se zástupci správy železnic jednal.
Mezi navrhovaná opatření patří vybudování nových odboček v dlouhých mezistaničních úsecích, úpravy konfigurace vybraných stanic a efektivnější využívání moderních zabezpečovacích systémů. Součástí řešení by měly být také změny v organizaci železničního provozu a konstrukci jízdních řádů.
Modernizace tratě přes Hlinsko a rozvoj železnice na Králicku
Významnou investicí pro regionální železniční dopravu by mohla být modernizace železniční tratě číslo 238 mezi Pardubicemi, Hlinskem a Havlíčkovým Brodem. Studie proveditelnosti byla schválena již v roce 2023. Cílem modernizace je zkrácení jízdních dob, zvýšení kapacity železniční infrastruktury a vytvoření podmínek pro pravidelný taktový jízdní řád. „Dlouhodobě upozorňujeme na to, že připravovaná prostá elektrizace úseku Hlinsko – Havlíčkův Brod nevyřeší možnost bezemisního provozu mezi Pardubicemi a Hlinskem. Tento úsek je totiž vzhledem ke své délce 52 kilometrů a převýšení přibližně 360 metrů pro alternativní využití bateriových jednotek příliš náročný. Z našeho pohledu by proto bylo optimální dokončit modernizaci do prosince 2034, kdy končí stávající smlouva na provoz vlaků v dieselové trakci,“ řekl náměstek hejtmana Ladislav Valtr.
Samostatnou oblastí je rozvoj železniční infrastruktury na Králicku, kde chce kraj podporovat jak pravidelnou osobní dopravu, tak turistický provoz historických vlaků. „V roce 2028 předpokládáme dokončení železničního muzea v Dolní Lipce, na které chceme navázat další pravidelné letní jízdy parních vlaků. Pro další rozvoj provozu je důležitá zejména oprava dvou mostů na trati mezi Podlesím a Hanušovicemi, které jsou na hraně životnosti a nejpozději v roce 2029 je nutné provést jejich opravu. Zároveň bude řešena obnova železniční stanice Červený Potok, která by umožnila křižování vlaků a zvýšila kapacitu tratě s využitím také pro pravidelný parní provoz,“ vysvětlil hejtman Martin Netolický.
V souvislosti s plánovaným nasazením bateriových jednotek kraj v současné době nepovažuje za nezbytnou elektrizaci tratě mezi Lichkovem a Moravským Karlovem. Důležitější je podle něj vytvoření odpovídajícího zázemí pro odstavování a napájení nových vlaků a pokračování v modernizaci zabezpečení železničních přejezdů.
Dokončení zdvojkolejnění z Pardubic do Hradce Králové
Tématem setkání zástupců kraje se Správou železnic byla také otázka dokončení zdvojkolejnění mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, konkrétně z Opatovic nad Labem do Hradce Králové. „S kolegy z Královéhradeckého kraje a Správy železnic budeme chtít jednat o prioritizaci této stavby v délce přibližně čtyř kilometrů, jelikož je to poslední úsek mezi krajskými městy, který není zdvojkolejněn,“ avizoval téma jednání se zástupci Královéhradeckého kraje hejtman Martin Netolický.
Bezpečnější přejezdy a rychlejší regionální doprava
Poslední významnou prioritou je zvyšování bezpečnosti železničních přejezdů. Pardubický kraj chce přednostně řešit místa, kde nedostatečné zabezpečení zároveň omezuje traťovou rychlost a prodlužuje jízdní doby vlaků.
Jedná se například o přejezdy na tratích mezi Chocní a Vysokým Mýtem, Svitavami a Borovou u Poličky, Pardubicemi-Rosicemi nad Labem a Medlešicemi nebo Dolní Lipkou a Králíky. Jen v úseku mezi Svitavami a Borovou u Poličky se nachází přibližně 30 železničních přejezdů, jejichž zabezpečení nebo zrušení je potřeba postupně řešit. Zástupci Správy železnic přislíbili zaslání návrhu plánu prioritních lokalit k řešení.