Pardubický kraj dosahuje dlouhodobě vynikajících výsledků v péči o veřejné knihovny a podporu čtenářství v nejmenších obcích. Vyplývá to z aktuální Výroční zprávy o plnění regionálních funkcí knihoven za rok 2025, kterou kraji zaslal Knihovnický institut Národní knihovny ČR. Region se v celostátním srovnání umístil na prvním místě v podílu financí určených na obnovu knihovního fondu a zaznamenal také nejvyšší zapojení samotných obcí.

Z dotace určené na výkon regionálních funkcí směřuje Pardubický kraj do nákupu nových knih a obnovy knihovního fondu celých 38 %, zatímco celostátní průměr činí pouhých 21 %. Jde o jednoznačné prvenství mezi všemi kraji České republiky.

„Naším cílem je, aby obyvatelé i těch nejmenších obcí v Pardubickém kraji měli přístup k moderní a kvalitní literatuře stejně jako lidé ve velkých městech. Knihovny na vesnicích často nefungují pouze jako místa pro půjčování knih, ale představují klíčová kulturní a společenská centra obcí. Skutečnost, že do obnovy knihovního fondu investujeme nejvyšší podíl prostředků v republice, má přímý a pozitivní dopad na kvalitu služeb pro čtenáře v celém regionu,“ uvedl radní Pardubického kraje pro regionální rozvoj, evropské fondy a kulturu Roman Línek.

Příkladná spolupráce s obcemi i vysoká odborná péče Pardubickému kraji se dlouhodobě daří zapojovat do podpory knihovnictví i samotné obecní samosprávy. Na nákup takzvaného výměnného fondu, z něhož se knihy pravidelně obměňují v malých knihovnách, přispívá celkem 260 obcí v kraji, což je nejvyšší počet v celé České republice.

Vedle finanční podpory vyniká region také vysokou intenzitou poradenské a metodické práce. S průměrem 6,8 konzultace na jednu obsluhovanou knihovnu obsadil Pardubický kraj druhé místo v ČR hned za Prahou (celostátní průměr je 4,2). Automatizovaný knihovní systém využívá 68 % knihoven v kraji a neustále roste také zájem knihovníků o odborné vzdělávání.

Knihovnický institut Národní knihovny ČR ve svém hodnocení vyzdvihl mimo jiné i vysoké pracovní nasazení místních metodiků, kteří obsluhují nejvyšší počet knihoven na osobu v republice, a nabídl kraji úzkou spolupráci při dalším rozvoji a udržitelnosti těchto služeb.