Pardubický kraj ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) uspořádal v Pardubicích odborný seminář zaměřený na využití hydrometeorologických informací při krizovém řízení a protipovodňové ochraně. Byl určen pro pracovníky obcí s rozšířenou působností v Pardubickém kraji-tajemníky bezpečnostních rad a tajemníky povodňových komisí. Odborníci ČHMÚ účastníkům představili fungování veřejné hydrometeorologické služby, změny v systému výstrah, nové informační nástroje i možnosti spolupráce se samosprávami.
„Seminář vnímám především jako praktickou příležitost pro zástupce obcí, aby se seznámili s tím, jaké informace a nástroje mají k dispozici a jak je mohou využít při krizovém řízení. Je důležité nejen mít je včas k dispozici, ale také vědět, co konkrétně znamenají a jak na ně reagovat. Velmi výrazně se to ukázalo například při povodních v září 2024, kdy byly předpovědi a matematické modely ČHMÚ velmi přesné a umožnily nám průběžně sledovat vývoj situace a včas přijímat potřebná opatření. Výstražný systém ale funguje jen tehdy, pokud na odbornou informaci dokážou navázat konkrétní kroky v území. I proto je důležité, aby mezi ČHMÚ, krajem a obcemi fungovala vzájemná komunikace a aby se zkušenosti z praxe promítaly také do toho, jaké informace samosprávy potřebují,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
Nový systém výstrah sleduje i dopady počasí
Jedním z hlavních témat semináře byly změny ve výstražném systému ČHMÚ, které platí od července 2026. Výstrahy se nově více zaměřují nejen na to, jak silný bude daný meteorologický jev, ale především jaké může mít konkrétní dopady. Silný vítr může znamenat například riziko lámání nebo vyvrácení stromů, intenzivní srážky zase lokální záplavy či problémy v dopravě. Odborníci představili také změny u výstrah před náledím nebo extrémním suchem. Právě při sledování sucha mohou samosprávy využívat systém HAMR, který ČHMÚ začal poskytovat veřejnosti na podzim roku 2022 a od roku 2023 jej provozuje v plném operativním režimu. HAMR umožňuje sledovat a předpovídat vývoj hydrologického sucha a může tak pomoci při rozhodování o potřebných opatřeních.
Největší změna je u výstrah na teploty
Výraznou změnou od 1. července 2026 je nové rozdělení výstrah před vysokými a nízkými teplotami. Nově rozlišují, zda mohou teploty ohrozit zdraví lidí, nebo způsobit problémy v hospodářství a infrastruktuře. Výstrahy zaměřené na zdraví zároveň umožní lépe reagovat na očekávané horké nebo mrazové vlny a připravovat opatření pro citlivé skupiny, například seniory nebo školní děti.
Automatické modely předpovědi i AI
V oblastech, kde je pro včasnou reakci klíčová rychlost, využívá ČHMÚ automatizované systémy a výpočty modelů. Pro přívalové povodně například provozuje automatický systém indikace přívalových povodní a automaticky počítá také některé velké povodňové modely. ČHMÚ zároveň rozvíjí využití umělé inteligence v hydrologických předpovědích. Od letošního roku ve zkušebním provozu ověřuje AI model, na jehož implementaci do předpovědního systému spolupracoval se společností Google. Jeho výsledky zatím ČHMÚ využívá interně, pokud se osvědčí, mohl by se stát běžnou součástí produktů poskytovaných veřejnosti.
Seminář se věnoval také spolupráci ČHMÚ se samosprávami a propojení meteorologických informací s potřebami kraje a jednotlivých obcí. „Spolupráce mezi ČHMÚ a Pardubickým krajem není jen o předávání aktuálních meteorologických a hydrologických informací. Jako ředitel pobočky ČHMÚ v Hradci Králové a současně člen krajské komise pro sucho mám možnost být součástí této spolupráce a vnímat potřeby kraje i jednotlivých obcí. Právě proto považuji za důležité, aby pracovníci obcí věděli, jaké informace mají k dispozici a jak s nimi mohou pracovat při běžném výkonu své agendy i v mimořádných situacích,“ uvedl Roman Pozler.
Rozhoduje i reakce v území
To, že obce mají k dispozici potřebné informace, je ale podle ČHMÚ jen první částí fungování výstražného systému. Zásadní je propojení odborné předpovědi s konkrétní reakcí v území. Úspěšnost systému totiž nezávisí pouze na přesnosti samotné předpovědi, ale také na tom, zda se informace dostane ke správným lidem a zda na ni mohou včas reagovat. „Výstražný systém není jen o tom, že vydáme předpověď. Je důležité vědět, kde riziko hrozí, být schopný předpověď vydat a zároveň mít možnost na ni nějakým způsobem zareagovat. Ta poslední část je hodně na starostech a dalších složkách v území. Proto bych byl rád, kdyby nám obce dávaly zpětnou vazbu, co pro ně funguje a co by potřebovaly. Čím více budeme znát jejich potřeby, tím lépe jim můžeme poskytovat informace, které jim pomohou při rozhodování v těch nejtěžších situacích,“ doplnil Jan Daňhelka z ČHMÚ, ředitel pro hydrologii.
Součástí semináře bylo také představení mobilní aplikace Počasí ČHMÚ a aplikace pro zasílání výstražných SMS. Diskutovalo se také o připravenosti na mimořádné situace, včetně případného blackoutu.
Užitečné odkazy:
https://www.pla.cz/