Nejen o současné pomoci válečným uprchlíkům z Ukrajiny, ale také o budoucí rekonstrukci země jednali představitelé Evropského výboru regionů tento týden po dlouhé době prezenčně v Bruselu na svém plenárním zasedání. V současné době uprchlo do zemí Evropské unie přes pět milionů zejména žen a dětí. Velké části země budou po válce potřebovat pomoc s obnovou. O tom všem diskutovalo 329 zástupců místních a regionálních samospráv z 27 členských zemí také se starosty Kyjeva, Lvova, Mariupolu a Melitopolu.

Předseda české delegace Výboru regionů a náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek hovořil o pomoci Ukrajině ze strany České republiky nejprve na interním osobním setkání s předsedkyní rady Charkovské oblasti Tetianou Jegorovou Luščenko, a potom také na plenárním zasedání, kterého se online účastnili i starostové některých ukrajinských měst - Vitalij Kličko z Kyjeva, Vadym Bojčenko z Mariupolu, Andrij Sadovi ze Lvova a Ivan Fedorov z Melitopolu. „Když slyšíte mluvit zástupce měst a obcí, kteří konflikt osobně prožívají, a Ivan Fedorov byl dokonce unesen a vězněn ruskou armádou, je to vše velmi autentické a je dobře, že to mohli slyšet i ti, kteří mají případné pochybnosti o dění na Ukrajině. Nám to samozřejmě připomenulo příjezd „osvoboditelské“ armády v srpnu 1968 do Československa, který ale zemi tak nezpustošil, jako to dělá Rusko nyní na Ukrajině. Proto musíme myslet i na obnovu, nejen prostřednictvím partnerských regionů a měst, ale celé Evropské unie. O tom jsme hovořili i s několika přítomnými komisaři Evropské unie. A jsem rád, že jsme při našem prvním předsednictví v Unii v roce 2009 zahájili takzvané Východní partnerství s postsovětskými zeměmi na východ od hranic Evropské unie. Letos, kdy po 13 letech budeme opět předsednickou zemí  EU, máme všichni příležitost prokázat zejména Ukrajině a Moldavsku význam tohoto partnerství víc, než kdykoliv předtím,“ dodal Línek.

Evropský výbor regionů se zabýval také tématy, jako jsou Zelená dohoda, Nový evropský Bauhaus s důrazem na architekturu a podporu kulturního dědictví, reakce na mimořádné situace v oblasti zdraví, hospodářství EU po pandemii COVID 19 či lesní strategie EU do roku 2030.