Pardubice/Žamberk - Pobytové ústavy Pardubického kraje pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením procházejí velkými změnami. Také skoro třetina klientů Domova pod hradem Žampach už nyní využívá službu Chráněné bydlení v Letohradě a Žamberku. Nedávno se mohlo osm klientů přestěhovat do bytů, kde využívají pouze službu Podpora samostatného bydlení.
„Na Žampachu mají od počátku transformace vybudované čtyři nové rodinné domky v blízkosti areálu Domova a také samotná zámecká budova prošla rekonstrukci. Před rokem a půl jsme otevřeli dva rodinné domky v Letohradě, další byty pro klienty jsou v Žamberku, v Ústí nad Orlicí, a nechybí ani sociálně terapeutické díly a odlehčovací služby. V nejbližší době chceme přestěhovat děti, které byly dosud na Žampachu, do rekonstruovaného rodinného domku v Žamberku,“ říká radní pro sociální péči a neziskový sektor Pavel Šotola.
„Někteří naši klienti prochází postupnými kroky a ověřují si, jestli mohou pokročit dál a jak jim to vyhovuje. U zmíněných osmi klientů jsme došli k tomu, že se už naučili všechny dovednosti potřebné pro život ve vlastní domácnosti a stačí jim jen služba Podpora samostatného bydlení. Neopouštíme je, ale dáváme jim šanci prožívat život po svém, jak vidíte v jejich příbězích“ vysvětluje ředitel Domova pod hradem Žampach Luděk Grätz.
Mezi cukrárnou a zahradnictvím
Pan Bohouš (49) žil od roku 1988 v domovu na Žampachu a paní Miluška (50) žila od stejného roku v domovu v Opočně. Seznámili se na společné akci dvou zařízení pro lidi s postižením. V roce 2000 se podařilo, aby se paní Miluška přestěhovala do domova na Žampachu za svým přítelem. Byli si blíž, ale nemohli sdílet společnou domácnost. Tato příležitost se objevila až v roce 2012 se vznikem služby chráněné bydlení. Postupně prošli několika domácnostmi a v roce 2020 přišlo další velké společné rozhodnutí - přestěhovat do vlastního bydlení. Přestěhovali se do Ústí nad Orlicí, kde pracují v cukrárně, a kde mají i možnost kulturního vyžití. Kromě toho dojíždějí i do zahradnictví na Žampach, aby se mohli nadále potkávat se svými přáteli. Služba Domova pod hradem Žampach jim i nadále poskytuje podporu v oblastech, ve kterých si nejsou ještě tak jistí nebo, ve kterých potřebují doprovod, jako např. při návštěvě u lékařů, při větších nákupech apod. Se svým současným životem jsou oba spokojení.
Velký krok k samostatnosti a čekání na partnerku
Pan Miloš (45) žil s prarodiči v Horní Čermné kde se staral i o malé hospodářství. Na toto období rád vzpomíná. Po úmrtí babičky nebyla jiná pečující osoba a z toho důvodu byl v roce 2006 umístěn do domova na Žampachu. Aktivně se tu zapojil do nabízených činností, zejména v zahradnictví a parcích, do tanečního kroužku i filmového natáčení. Od roku 2016 si vyzkoušel službu Chráněné bydlení. Vzhledem k jeho samostatnosti mu byla nabídnuta ke zvážení možnost přechodu do terénní služby podpora samostatného bydlení. Pro pana Miloše nebylo rozhodování jednoduché, protože nová služba vyžaduje velkou míru samostatnosti. Klient si musí obstarávat vlastní bydlení, zajistit vybavení a celkově se orientovat v novém prostředí. Díky pracovníkům domova se však podařilo najít vhodný byt a panu Milošovi byla poskytnuta podpora při jednání s jeho rodinnou o této velké životní změně. Po zvážení všech okolností se pan Miloš rozhodl pro další osamostatňování a přestěhoval se do nového bytu. Zároveň začal pracovat v chráněné dílně ve Sdružení Neratov z. s., v kompletační dílně v Žamberku. V současnosti je pan Miloš se svým životem spokojený, ale trápí ho jen současná epidemická situace, kdy nemůže na návštěvu pozvat svoji partnerku, která žije ve vzdáleném pobytovém zařízení. Návštěvy partnerky nebo život ve dvou je pro pana Miloše dalším velkým životním snem, který by si rád vyplnil.