Sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména ochrana práv dítěte na příznivý vývoj dítěte a jeho řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte včetně ochrany jeho jmění a působení směrem k obnovení narušených funkcí rodiny a zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.

Kdo zajišťuje poskytování sociálně-právní ochrany dětí

Ve smyslu hlavních principů jsou obecnými orgány určenými k ochraně dětí soudy a k poskytování sociálně právní ochrany pak specializované orgány. Ty určuje zákon o SPOD v § 4 odst. 1 a současně dále vymezuje i jejich působnost.

Orgány sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD) jsou:

1. obecní úřady obcí s rozšířenou působnosti (městské úřady, ve statutárních  městech magistráty a úřady městských obvodů, v Praze úřady pověřených městských částí),
2. obecní úřady,
3. krajské úřady (v Praze Magistrát hl. města Prahy),
4. Ministerstvo práce a sociálních věcí a
5. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí

Zákon o SPOD tak vymezuje z věcného hlediska okruh dětí, na které se sociálně právní ochrana vztahuje (§ 6), a to zejména proto, že je mnoho situací, do kterých se děti s rodiči dostávají a které nelze taxativním způsobem v zákoně vyjádřit.

Pro poskytnutí sociálně-právní ochrany jsou typické situace, kdy

1. rodiče dětí zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti,
2. děti byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, a tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy,
3. děti vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, děti mladší 15 let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak narušují občanské soužití,
4. opakovaně se dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte,
5. děti, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
6. děti, které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
7. děti, které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
8. děti, které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu;

pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

Základní oblasti práce OSPOD

Ochrana dítěte, která je širším pojmem než sociálně-právní ochrana, zahrnuje ochranu rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly z oblasti rodinně-právní, sociální, školské, zdravotní, daňové, občanskoprávní, trestní apod.

Obecně OSPOD je oddělení v rámci odboru městského úřadu. Nejčastěji je rozdělen na tři základní činnosti, které se zabývají terénní sociální prací, náhradní rodinnou péčí a kuratelou pro děti a mládež.

Každé dítě v případě potřeby podléhá konkrétnímu OSPOD a konkrétnímu sociálnímu pracovníkovi, který se stává jeho klíčovým pracovníkem.

Kolizní opatrovník

V rámci řešení situace dítěte prostřednictví soudního jednání jsou rodiče nezletilého v kolizi se zájmy dítěte. Pro dané řízení nemohou řádně vykonávat rodičovskou zodpovědnost. Z tohoto důvodu soud jmenuje nezletilému dítěti tzv. kolizního opatrovníka, který zastupuje jeho zájmy.

Kurátor pro děti a mládež

Kurátor pro děti a mládež je odborný specializovaný pracovník na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Svým působením se snaží metodami sociální práce činit opatření proti vzniku a šíření sociálně patologických jevů u dětí a mládeže

Náhradní rodinná péče

Jde o přechodnou, dlouhodobou( dočasnou) či trvalou  rodinnou péče dětem, které nemohou z mnoha různých závažných důvodů vyrůstat ve vlastní biologické rodině.

Jedná se o 3 základní formy:

• Pěstounská péče
• Pěstounská péče na přechodnou dobu
• Osvojení

Co je co v práci OSPOD

Cochemská praxe

Jde o jednotný postup soudu, orgánů sociálněprávní ochrany dětí a odborníků na rodinné problémy, který vede k co nejkratšímu soudnímu procesu a tím i k co nerychlejšímu a klidnému vyřešení celé situace v zájmu nezletilého dítěte.

IPOD - Individuální plán ochrany dítěte

Účelem je stanovit kroky, které pomohou řešit nenaplněné potřeby dítěte v jednotlivých sledovaných oblastech a snížit ohrožení jeho vývoje. Cíle by měly být jednoduché a definované tak, aby jasně reagovaly na informace získané vyhodnocením situace dítěte. Měly by být v souladu s přáním rodičů a dítěte, formulovány pozitivně a srozumitelně. Cíle musí být měřitelné, s jasnými lhůtami pro splnění. IPOD musí vycházet z podrobného vyhodnocení situace dítěte a rodiny a reaguje na analýzu situace a potřeb dítěte a mít stanovený termín přehodnocení, kdy by se všichni zapojení opět měli sejít nad plánem a zhodnotit jeho naplňování.

Musí být sestaven realisticky, ve spolupráci s dalšími odborníky, kteří s rodinou pracují a zejména ve spolupráci s rodiči a dětmi.

Nejlepší zájem dítěte

Vychází z Úmluvy o právech dítěte a v průběhu času se mění (změna situace dítěte, zvyšování věku a postupné dospívání dítěte). Jedná se o termín z oblasti dětských práv spočívající v zajištění zdravého tělesného, duševního, duchovního, mravního a sociálního vývoje dítěte a práva na rodinný život.

Nejlepší zájem dítěte je ale nutné zkoumat individuálně a brát při tom v úvahu konkrétní situaci každého dítěte.

Ohrožené dítě

Za ohrožené dítě považujeme vždy dítě uvedené v § 6 zákona SPOD, v případě domácího násilí je ohroženým dítětem i dítě jako svědek domácího násilí.

Oznamovací povinnost

Každý kdo se domnívá, že dochází k zanedbávání péče o dítě především školy, školská zařízení a lékaři jsou povinni upozornit OSPOD na ohrožené děti bez zbytečného odkladu. Trestní zákon vyjmenovává přímo skutkové podstaty, které je nutno oznámit orgánům činným v trestním řízení (vražda, zabití, znásilnění, pohlavní zneužití, apod.)

Potřeby dítěte

Jedná se o potřeby v oblasti vztahů, bezpečí, zdraví, učení se, chování a materiálního zajištění. Zásadou práce je naplnění, co největšího počtu potřeb.

Podrobné vyhodnocení situace dítěte

Vyhodnocení situace dítěte a rodiny je základní metodou sociální práce při výkonu sociálně-právní ochrany dětí, jejímž cílem je identifikovat potřeby dítěte a rodiny, její zdroje a zejména rizikové a ochranné faktory.

Rodičovské kompetence

Rodičovské kompetence představují dovednosti a schopnosti rodiče či rodičů, které umožní dítěti vyvíjet se přiměřeně jeho potřebám a to ve všech oblastech jeho života.

Respektování názoru a participace dítěte

Dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro účely sociálněprávní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti.

SAS - Sociálně aktivizační služby

Vychází z individuálních potřeb osob, aktivně působí a podporují klienta v rozvoji a samostatnosti při řešení vzniklých situací tak, aby klient našel sám řešení z obtížné situace

Syndrom CAN - Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte

Nejzávažnější ohrožení dítěte. Při ochraně takto ohrožených dětí je naprosto klíčové odstranit fyzické důsledky nevhodné péče rodiče nebo osoby pečující a zajistit dítěti péči v láskyplném a podnětném prostředí.

SVP

Středisko výchovné péče SVP je zařízení, zaměřující se na řešení obtíží týkajících se problémového chování ve školním i v domácím prostředí. Poskytovaná péče je zdarma (mimo příspěvků na stravování v případě absolvování dvouměsíčního preventivně výchovného pobytu ve středisku

ZDVOP

Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytuje péči dítěti, které se ocitlo bez jakékoli péče, nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy. Péče je poskytována po nezbytně nutnou dobu.

Role krajského úřadu v SPOD

1. Zajišťuje sociálně-právní ochranu, organizaci a zprostředkování náhradní rodinné péče na území kraje (zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů).
2. Vede evidenci dětí – za účelem zprostředkování osvojení anebo pěstounské péče
3. Vede evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny a evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu.
4. Prostřednictvím své příspěvkové organizace zajišťuje přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu (§11 odst. 2).
5. Po odborném posouzení vydává rozhodnutí o zařazení žadatelů do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny, nebo do evidence osob, které mohou vykonávat PPPD, a dále vydává rozhodnutí o jejich vyřazení v případě porušení nebo neplnění podmínek (§ 24c).
6. Navštěvuje DD a DC v souvislosti s přípravou podkladů pro odborné posouzení dětí a vyjadřuje se k vhodnosti určité formy NRP.
7. Vyhledává vhodné žadatele z evidence kraje pro osvojení určitého dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.
8. Zprostředkovává osvojení a PP v součinnosti s ostatními krajskými úřady, spolupracuje s ministerstvem a s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí (zákon č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 24, § 24 b, § 24 d, § 25).
9. Poskytuje poradenskou činnost související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do PP.
10. Rozhoduje o přiznání státního příspěvku pro zřizovatele ZDVOP, o změně, zastavení a výplatě tohoto příspěvku (§ 42h, § 42l, § 42n zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů).
11. Vydává a odnímá pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (§ 49, § 49a, § 50 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů).
12. Provádí kontrolní činnost výkonu sociálně-právní ochrany na ORP a u pověřených osob.
13. Projednává správní delikty dle § 59 zákona o sociálně-právní ochraně (zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů).
14. Na vyžádání podává zprávy o poměrech dítěte soudu, státnímu zastupitelství, MPSV, Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně.
15. Krajský úřad je orgánem podpory a kontroly vůči OÚ ORP a pověřeným osobám a je rovněž orgánem odvolacím na úseku sociálně právní ochrany dětí.