Průzkum vodního ekosystému v kladském prolomu

Projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Operační program: Interreg Česko-Polsko 2021-2027

Registrační číslo: CZ.11.01.02/00/23_011/0000157

Období realizace projektu: 1. 2. 2025 – 30. 6. 2029

Předpokládaná výše dotace: 886 153,51 EUR z prostředků Národního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj

Vedoucí partnerem projektu: Pardubický kraj

Partnerem projektu: Państwowy Instytut Geologiczny - Państwowy Instytut Badawczy

Cíl projektu:

Cílem projektu je zhotovení studie Průzkum vodního ekosystému v kladském prolomu na území České republiky a vychází z toho, že probíhající klimatické změny se na stavu krajiny a její biologické rozmanitosti negativně projevují především tehdy, když dojde k negativní změně jejího vodního režimu. K tomu dochází, když dlouhá, srážkově chudá období, která jsou jedním z významných průvodních projevů probíhající klimatické změny, nejsou kompenzována dotací koryt vodních toků a přítokem podzemní vody do povrchové zóny údolních niv. Projekt je proto zaměřen na hodnocení bilance zásob podzemní vody a její jakosti v pramenních oblastech Tiché Orlice, Moravy a Kladské Nisy a na specifikaci rizik, která podzemní vodu ohrožují jak z hlediska jejího množství, tak z hlediska její jakosti, a to jak ve volné krajině, tak v urbanizovaných územích. Výběr území záměrně představuje dva různé přístupy k užívání a obhospodařování krajiny. Na české straně je charakteristická velkoplošná meliorace zemědělských pozemků, na polské straně víceméně extenzivní způsob využívání zemědělské půdy. Na obou stranách hranice se nachází venkovská i městská zástavba, což vede k odlišným formám negativního ovlivňování prostředí.

Výběr lokality v hraniční oblasti České republiky a Polska má několik důvodů. Prvních z nich je to, že v důsledku historického vývoje se jedná o území relativně málo osídlené, bez významného poškození přírodního prostředí, a zatížení vodního ekosystému rizikovými látkami je relativně nízké. Druhý je dám tím, že klimatické poměry dané nadmořskou výškou v kombinaci s příznivou geologickou stavbou vytvářejí podmínky pro vznik významných zásob podzemní vody, kdy voda v oblasti kladského prolomu proudí z České republiky do Polska a naopak v oblasti Kralického Sněžníku z Polska do České republiky. A kombinace těchto dvou faktorů zvýrazňuje ideu celého zkoumání zdejší oblasti: průzkumem, monitoringem, postupným vyhodnocováním získávaných dat a návrhem řešení krizových jevů zabezpečit, aby toto území na pomezí obou republik bylo jednou z oblastí, kde budou zachovány zdroje podzemní vody pro veřejné zásobování obyvatelstva pitnou vodou i pro příští generace. K tomu potřebujeme mít „zelenou“ krajinu.

Harmonogram projektu

1.     PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA PROJEKTU 2025

V rámci projektové přípravy projektu budou získávána, posuzována a poté dokumentována následující data z území na ploše cca 100 km² zahrnující tyto práce:

-       Mapování zdrojů znečištění

Cílem prací je posouzení míry ekologické zátěže území a jejího rizika pro vodní ekosystém. Kromě ohrožení jakosti vody se při zpracování dat bude řešit i otázka možného ovlivnění množství podzemních vod melioračními zásahy, pokud tyto údaje budou k dispozici.

-       Mapování způsobů využití krajiny

Zahrnuje posouzení stavu využití krajiny ve vazbě na geologické prostředí, které je rozhodující pro však srážkových vod do půdní vrstvy a vytváří tak jeden z klíčových prvků bilance zásob podzemní vody.

-       Dokumentace odběrů podzemní a povrchové vody

Zahrnuje sběr a zpracování dokumentovaných dat o odběrech podzemní vody a povrchové vody ze zdrojů s ročních odběrů vyšších než 6000m3/rok, sběr a zpracování dat o nedokumentovaných odběrech podzemních a povrchové vody (individuální odběry).

-       Sběr dat z jiných zdrojů

Je zde zahrnuto získání dat o vodním režimu území a jeho vývoji v čase z jiných zdrojů, především ČHMÚ, Povodí Labe, Povodí Moravy a vodohospodářských organizací, prostřednictvím kterých budou data z realizovaného 3 - letého monitoringu začleněna do dlouhodobých monitorovaných dat.

-       Mapovací práce a výběr monitorovaných objektů

Cílem prací bude získat přehled o prostorovém režimu proudění podzemních vod a současně vybrat 10 monitorovacích objektů pro 3letý monitoring k ověření časově prostorového režimu proudění podzemní vody jako základ podkladu pro ocenění vývoje zásob podzemní vody v závislosti na očekávaných klimatických změnách.

3.     INŽENÝRING PROJEKTU DO FÁZE MOŽNÉ REALIZACE PROJEKTOVANÝCH PRACÍ 2026 -  2028

Projekt průzkumných prací může zahrnovat práce, pro které je nutno před jejich realizací získat buď souhlas vodoprávního úřadu dle § 17 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, v platném a účinném znění, nebo povolení dle § 14 stejného zákona, pokud se místo vrtných prací bude nacházet v zátopovém území nebo v ochranném pásmu vodního zdroje. K testovacím pracím bude nutno získat povolení k tzv. jinému nakládání s vodami dle § 8 stejného zákona. Pro účely vrtných prací je třeba dále splnit povinnosti vyplývající z geologických a báňských předpisů. Dodavatel dále projedná pro účely vrtných prací práva k dotčeným pozemkům.

4.     REALIZACE PROJEKTOVANÝCH PRACÍ  2026-2028

Tato fáze projektu zahrnuje vlastní provádění prací.

5.      STUDIE STAVU VODNÍHO EKOSYSTÉMU - 2029

Zpracování studie je klíčovou finální části celého projektu s názvem Průzkum vodního ekosystému v kladském prolomu. Její náplní bude popis přírodního režimu podzemních a povrchových vod v zájmovém území, bilance zásob podzemní vody kladského prolomu a přilehlého krystalinika, časově-prostorový režim vodní sítě povrchových toků a podzemní vody v zájmovém území a stanovení zásad pro kvantitativní i kvalitativní ochranu celého vodního ekosystému podzemních i povrchových vod, to vše v koordinaci s výsledky prací na polské straně. Přidanou hodnotou bude schopnost a zkušenost dodavatele prací doplnit náplň studie tak, aby v ní byly prezentovány zásady, za kterých bude možno i v měnícím se klimatu a společenském vývoji zachovat množství a jakost podzemní vody pro potřebu budoucích generací s ohledem na čekávané klimatické změny. Studie by tak měla být analyticko-implementačním plánem a současně mít charakter studie proveditelnosti, tzn. ověřující, zda metodika aplikovaná ve studijní oblasti kladského prolomu může být aplikovaná i na jiné lokality v oblasti České republiky, které mají významný vodohospodářský potenciál.

6.    ZÁVĚREČNÁ KONFERENCE - 2029

V rámci závěrečné konference, která se bude konat v ČR s účastí odborníků z ČR a odborníků z Polska.

Průzkum vodního ekosystému v Kladském prolomu