Příspěvek na péči náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby a splňují podmínku nepříznivého zdravotního stavu, který trvá nebo má trvat déle než jeden rok a který omezuje jejich funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb.

Příspěvek náleží osobě, o kterou má být pečováno, nikoliv osobě, která péči zajišťuje. Příspěvek na péči nemůže být přiznán dítěti, které je mladší než jeden rok.

Zákon rozeznává čtyři stupně závislosti na pomoci jiné osoby, a to od mírné závislosti až po závislost úplnou.

Pro posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby, kterými jsou:

• mobilita (zvládat vstávání, usedání, chůze),
• orientace (orientovat se zrakem, sluchem, pomocí psychických funkcí),
• komunikace (dorozumět se a porozumět – mluvenou řečí i psanou zprávou),
• stravování (stravu naporcovat, najíst se a napít se, dodržovat dietní režim – dietu),
• oblékání a obouvání (vybrat si oblečení a obutí, oblékat se, obouvat se, svlékat se a zouvat se),
• tělesná hygiena (umývat si obličej, ruce a celé tělo, česat se, péče o ústní hygienu),
• výkon fyziologické potřeby (používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky),
• péče o zdraví (dodržování stanoveného léčebného režimu, ošetřovatelská opatření),
• osobní aktivity (stanovit si a dodržet denní režim, zapojit se do aktivit odpovídajících věku),
• péče o domácnost (nakládat s penězi, obstarat si nákup potravin, nosit běžné předměty).

Příspěvek lze použít pouze na výdaje související se zabezpečením pomoci a podpory žadatele.