Poskytnuté informace

Informace o přezkumu hospodaření obce

(26.10.2026)

Dne 18. 10. 2026 obdržel Krajský úřad Pardubického kraje (dále jen „krajský úřad“) Vaši žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“). Touto žádostí jste požadoval poskytnutí následujících informací:

„1. Jaké podzákonné právní normy, předpisy, stanoviska, metodiky, jmenovaná při kontrole využila? Žádám o kopie těchto dokumentů.

2. Podle jakého ustanovení zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), mohl správce poplatku snížit poplatek 1000 Kč stanovený OZV č. 1/2025 na částku 667 Kč, když u poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je stanoveno poplatkové období kalendářní rok (uvedeno i v OZV), zákonem nejsou stanovena a správce poplatku nemůže stanovit, dílčí poplatková období?

3. Z pohledu daňového práva je klíčová zásada, že stanovenou daň (poplatek) nelze měnit neformálně, ale pouze postupem předvídaným zákonem. Pokud došlo k vyměření uvedeného poplatku dle 11/1 zákona o místních poplatcích předepsáním do evidence poplatků, bylo nutné následnou změnu ve výši poplatku stanovit rozhodnutím v souladu s usnesením Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 261/2018 – 69. Učinil tak správce poplatku, kdy a jakým způsobem? Pokud nikoliv, z jakého důvodu toto není uvedeno jako nedostatek v protokolu z kontroly?

4. V zápisu o kontrole je uvedeno, že na uvedeném poplatku vznikl každému poplatníkovi přeplatek ve výši 333 Kč. V § 154 a násl. daňového řádu je definován přeplatek a nakládání s tímto. Paragraf 160a daňového řádu stanoví, že:

„Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který jej evidoval.“

V zápise o kontrole je uvedeno, že v účetnictví města Chrast byla částka 1 009 934 Kč ke dni 9. 12. 2025 z uvedeného místního poplatku zaúčtována jako dar.

Podle jakého ustanovení zákona o místních poplatcích či daňového řádu takto mohl správce poplatku učinit? Eviduje tedy správce poplatku od všech poplatníků, kteří uhradili příslušný poplatek ve výši 1 000 Kč, žádost o vrácení přeplatku? Byly kontrolující předloženy darovací listiny na uvedené částky? Pokud nikoliv, z jakého důvodu kontrolující odsouhlasila postup správce poplatku jako správný a naopak nezapsala jako pochybení?

5. V části 3 zprávy o kontrole kontrolující uvádí, že se seznámila se žádostmi dle § 106/1999 Sb. ke kontrolované agendě. Uvádí, že byla seznámena i s dokumentem, ve kterém Městský úřad Chrast z části mou žádost odmítl. V tomto rozhodnutí je mj. uvedeno:

„Povinný subjekt odmítá žádost v části, v níž žadatel požaduje „zaslání kopie 2 právních rozborů/posudků k Obecně závazné vyhlášce města Chrast o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství“, neboť povinný subjekt požadovanými dokumenty nedisponuje.“

Stejně se MÚ Chrast vyjádřil i k mé další žádosti, na kterou odpověděl dopisem ze dne 26. 7. 2026 pod č. j.: CH/Ktaj/04021/2026.

Jak se kontrolující s tímto vypořádala (není součástí zprávy), když MÚ Chrast (tedy ani správce poplatku) nemá dle jeho oficiálního vyjádření žádná stanoviska k dispozici a ona z nějakého dokumentu cituje ve svém protokolu o kontrole?“

K Vaší žádosti o informace Vám na základě podkladů poskytnutých odborem finančním, oddělení kontroly a přezkumu, sděluji následující:

K bodu 1 žádosti:

Kontrola byla vykonána v souladu s právními předpisy České republiky, zejména podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad při kontrole nevycházel z jiných interních metodik či závazných stanovisek, jejichž textem by disponoval ve formě samostatných dokumentů k poskytnutí.

K bodům 2, 3, 4 a 5 žádosti:

K Vašim dotazům, požadavkům na zdůvodnění kontrolních postupů, právním interpretacím daňového řádu a hodnocení podkladů krajský úřad uvádí následující:

Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), probíhá kontrolní proces výhradně mezi kontrolním orgánem a kontrolovaným subjektem (v tomto případě Městským úřadem Chrast). Kontrolní protokol je neveřejným dokumentem, který Vám byl v minulosti poskytnut výhradně na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb. Vy jako žadatel, resp. třetí osoba, nejste účastníkem tohoto kontrolního řízení a nedisponujete žádným právním titulem, na jehož základě byste byl oprávněn věcný obsah protokolu napadat, požadovat po kontrolních pracovnících dodatečné dokazování či vynucovat revizi kontrolních zjištění.

Kontrolní pracovnice do protokolu zaznamenala reálný skutkový stav – tedy že město uznalo chybu, oslovilo advokátku k posouzení situace, vydalo veřejné oznámení a nabídlo občanům řešení formou daru nebo vrácení přeplatku. Kontrolní orgán popsal a akceptoval faktické kroky, které město učinilo na základě právního rozboru svého právního zástupce. Tímto právním rozborem Krajský úřad nedisponuje, byl mu poskytnut k nahlédnutí v průběhu kontroly na místě. Protokol o kontrole místních poplatků je konečným výstupem, který definitivně vyjadřuje postoj kontrolního orgánu k dané záležitosti.

Kontrolní protokol byl předán na základě dřívějšího požadavku Ministerstvu financí ČR, které je ústředním orgánem státní správy pro oblast místních poplatků. Pokud by MF ČR dospělo k závěru, že kontrolní závěry krajského úřadu byly právně nesprávné, disponuje možností i pravomocí postup krajského úřadu korigovat, vyžádat si doplnění nebo vydat metodické usměrnění.

Požadavek, aby kontrolní pracovnice dodatečně zdůvodňovala, interpretovala, obhajovala či právně rozebírala své dřívější závěry a aplikaci jednotlivých ustanovení daňového řádu, je fakticky požadavkem na vytváření nových informací, právních analýz a stanovisek. Povinnost zpracovávat takové dodatečné právní obhajoby, vykládat právní názory či vypracovávat stanoviska pro veřejnost krajskému úřadu ze zákona nevyplývá.