Dne 29. 5. 2026 obdržel Krajský úřad Pardubického kraje (dále jen „krajský úřad“) Vaši žádost o informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“). Touto žádostí jste požadovali poskytnutí následujících informací, na které Vám na základě podkladů poskytnutých odborem sociálních věcí, níže odpovídáme přímo v textu:
I. Návraty dětí do biologické rodiny a opakovaná odebrání
1. Eviduje kraj počet dětí, které byly:
· odebrány z biologické rodiny,
· následně vráceny do biologické rodiny,
· a poté z této péče znovu odebrány?
Krajský úřad eviduje počty dětí odebraných z biologické rodiny, ale již neeviduje následné vrácení a opakované odebrání.
2. Pokud ano, žádáme o agregované údaje:
· počet opakovaných odebrání do 12 měsíců,
· do 24 měsíců,
· do 36 měsíců.
Viz otázka č. 1.
3. Eviduje kraj počet:
· druhých odebrání dítěte,
· třetích odebrání dítěte,
· čtvrtých a dalších opakovaných odebrání?
Krajský úřad tuto evidenci nevede.
4. Eviduje kraj průměrnou dobu mezi návratem dítěte do biologické rodiny a jeho následným opakovaným odebráním?
Krajský úřad tuto evidenci nevede.
5. Sleduje kraj dítě napříč jeho „cestou systémem“, tedy zda po návratu do biologické rodiny nedochází k:
· opakovanému zásahu SPOD,
· dalšímu odebrání,
· změně formy péče,
· nebo umístění do jiné formy náhradní či ústavní péče?
Krajský úřad požadované údaje nesleduje.
6. Pokud ano, eviduje kraj také počet změn pečujícího prostředí, kterými dítě během své cesty systémem prošlo?
Viz otázka č. 5.
I. Stabilita dítěte v systému péče
7. Eviduje kraj:
· počet změn umístění dítěte,
· počet dětí, které prošly více formami péče,
· nebo stabilitu jednotlivých forem péče
Krajský úřad požadované údaje neeviduje.
8. Eviduje kraj počet dětí, které byly ve sledovaném období umístěny:
· do tří a více pečujících prostředí,
· do čtyř a více pečujících prostředí,
· nebo do pěti a více pečujících prostředí
Krajský úřad požadované údaje neeviduje.
9. Eviduje kraj důvody:
· změn umístění dítěte,
· ukončení péče,
· návratu dítěte do systému,
· nebo opakovaného odebrání dítěte?
Krajský úřad požadované údaje neeviduje.
10. Pokud ano, žádáme o anonymizované agregované kategorie těchto důvodů.
Viz otázka č. 9.
III. Děti přecházející z pěstounské péče do ústavní péče
11. Eviduje kraj důvody ukončení pěstounské péče v případech, kdy dítě následně přechází:
· do ústavní výchovy,
· ochranné výchovy,
· ZDVOP,
· nebo jiného pobytového zařízení?
Krajský úřad požadované údaje neeviduje.
12. Pokud ano, žádáme o anonymizované agregované kategorie těchto důvodů.
Viz otázka č. 11.
13. Provádí kraj, OSPOD nebo jiný pověřený subjekt zpětné vyhodnocení případů, kdy dítě přechází z pěstounské péče do ústavní péče nebo jiného pobytového zařízení?
Krajský úřad v rámci své kontrolní a metodické činnosti věnuje pozornost také případům, kdy dochází k přechodu dítěte z náhradní rodinné péče, zejména z pěstounské péče, do ústavní péče nebo jiného typu pobytového zařízení. Tyto situace jsou považovány za závažné z hlediska stability péče o dítě a vyžadují zpětné vyhodnocení. Jedním ze zdrojů zpětného vyhodnocení je kontrolní činnost krajského úřadu, dále metodická setkání a případové konference. Významným nástrojem jsou rovněž tzv. revizní setkání, v jejichž rámci dochází k setkání všech aktérů zapojených do řešení situace dítěte a zpětnému zhodnocení uskutečněných kroků, identifikaci případných nedostatků a hledání postupů, které by do budoucna přispěly k ochraně zájmu dítěte, zefektivnění spolupráce a k předcházení situacím, kdy přijatá opatření nevedla ke zlepšení situace dítěte (kdy proces neprobíhal v nejlepším zájmu dítěte). Svolavatelem je krajský úřad. Výstupy z revizních setkání představuje krajský úřad v rámci metodické činnosti OSPOD v Pardubickém kraji.
14. Pokud ano:
· jakým způsobem,
· jaké skutečnosti jsou sledovány,
· a zda jsou zjištěné poznatky využívány pro prevenci obdobných případů?
Při zpětném vyhodnocení jsou sledovány zejména:
- důvody ukončení pěstounské péče,
- postup OSPOD a dalších zapojených subjektů,
- využití podpůrných opatření a služeb,
- nastavení a plnění individuálního plánu ochrany dítěte (IPOD).
Zjištěné nedostatky slouží k identifikaci slabých míst, sdílení dobré praxe a nastavování postupů, které mají za cíl posilovat stabilitu péče a předcházet přechodům dětí do institucionální péče, pokud je možné situaci řešit v prostředí náhradní rodinné péče.
IV. PPPD
15. Eviduje kraj:
· počet aktivních PPPD,
· průměrnou délku pobytu dítěte v PPPD,
· dobu mezi jednotlivými umístěními dítěte do PPPD?
K dnešnímu dni krajský úřad eviduje 43 pěstounů, kteří mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu. V rámci evidence dětí, které byly svěřeny do péče pěstounům na přechodnou dobu v Pardubickém kraji eviduje krajský úřad délku trvání péče a je možné dohledat i dobu mezi ukončením přechodné pěstounské péče a svěřením dalšího dítěte.
16. Existují krajské metodické postupy nebo doporučení upravující:
· odpočinek PPPD,
· maximální zátěž PPPD,
· doporučenou dobu mezi jednotlivými umístěními dítěte?
Krajský úřad nemá zpracovány metodické postupy na uvedené oblasti.
V. Nezprostředkovaná péče
17. Eviduje kraj počet dětí svěřených:
· do nezprostředkované pěstounské péče,
· do péče osoby blízké,
pokud pečující osoby:
· byly v minulosti vedeny v evidenci žadatelů o zprostředkovanou pěstounskou péči,
· absolvovaly odbornou přípravu,
· nebo byly odborně posouzeny krajským úřadem?
Krajský úřad požadované údaje neeviduje.
18. Eviduje kraj počet případů, kdy dítě bylo do péče podle bodu 17 svěřeno bezprostředně po pobytu:
· v PPPD,
· v ZDVOP,
· v ústavní péči,
· nebo v jiné formě přechodné péče?
Pokud ano, žádáme o údaje za jednotlivé roky.
Krajský úřad požadované informace neeviduje.
19. Vyhodnocuje kraj následnou stabilitu těchto svěření, zejména:
· jejich trvání,
· ukončení,
· návrat dítěte do systému SPOD,
· opakované změny péče,
· nebo opakované odebrání dítěte?
Pokud ano, žádáme o stručný popis způsobu evidence a vyhodnocování.
Krajský úřad požadované údaje neeviduje.
20. Využívá kraj informace o dříve odborně posouzených a připravených žadatelích při hledání vhodného řešení pro dítě umístěné v PPPD, ZDVOP nebo jiné přechodné formě péče?
Pokud ano, jakým způsobem?
V případě, že se jedná o žadatele, kteří jsou v evidenci krajského úřadu a měla by jim být zprostředkována náhradní rodinná péče dítěte v PPPD, ZDOP či péče jiného druhu , jsou vždy využívány zprávy z posouzení a přípravy konkrétních budoucích pěstounů.
VI. Stabilita dítěte a dopady změn prostředí
21. Vyhodnocuje kraj:
· dlouhodobou stabilitu dítěte,
· opakované přesuny dítěte,
· destabilizační dopady opakovaných změn prostředí,
· dopady opakovaných změn pečujících osob,
· dopady těchto změn na vztahové vazby dítěte?
Krajský úřad požadované informace nevyhodnocuje.
22. Pokud ano:
· jakým způsobem,
· podle jakých ukazatelů,
· a zda existují metodické materiály nebo doporučení vztahující se k této oblasti?
Viz. otázka č. 21.
23. Pokud některé z uvedených údajů kraj neeviduje, žádáme o výslovné sdělení této skutečnosti.
Viz. otázka č. 21.
VII. Zprostředkování náhradní rodinné péče
24. Eviduje kraj datum nebo období zahájení aktivního vyhledávání vhodné náhradní rodiny pro dítě umístěné v PPPD?
Krajský úřad neeviduje konkrétní datum zahájení aktivního vyhledávání náhradní rodinné péče pro dítě, které vede krajský úřad v evidenci dětí, kterým je třeba zprostředkovat náhradní rodinnou péče. Ke každé situaci dítěte přistupuje krajský úřad vždy individuálně, vychází vždy z podkladů spisové dokumentace, která je pravidelně aktualizována a bez zbytečných průtahů.
25. Pokud ano, žádáme o sdělení:
· kdy je podle metodiky nebo běžné praxe vyhledávání vhodné rodiny zahajováno,
· zda je zahajováno již během prvních tří měsíců pobytu dítěte v PPPD,
· nebo až po splnění určitých procesních podmínek.
Viz. otázka č. 24.
26. Existují metodické postupy nebo doporučení určující, kdy má být vyhledávání vhodné rodiny zahájeno?
Krajský úřad se při zprostředkování náhradní rodinné péče řídí platnými právními předpisy, nemá zpracovány metodické postupy.
27. Eviduje kraj průměrnou dobu mezi:
· umístěním dítěte do PPPD,
· zahájením aktivního vyhledávání vhodné rodiny,
· a následným svěřením dítěte do dlouhodobé péče?
Požadované údaje krajský úřad neeviduje.
28. Eviduje kraj případy, kdy dítě setrvalo v PPPD déle než 12 měsíců?
Krajský úřad v rámci evidence pěstounů na přechodnou dobu má přehled o době trvání této péče, tzn. vede informaci i o dětech, které setrvávají v PPPD déle než 12 měsíců.
29. Pokud ano, eviduje kraj důvody tohoto prodlouženého pobytu?
Například:
· probíhající soudní řízení,
· vyhledávání vhodné rodiny,
· zdravotní stav dítěte,
· sourozenecká skupina,
· neúspěšné zprostředkování,
· jiné důvody.
Krajský úřad neeviduje důvody setrvání dětí v PPPD déle než 12 měsíců.
Krajský úřad dále obdržel dne 29. 5. 2026 v příloze výše uvedené žádosti o informace další žádost, týkající se poskytnutí informací ohledně krajského metodického vedení a kontroly OSPD v oblasti IPOD a vyhodnocování péče.
Touto žádostí jste požadovali poskytnutí následujících informací, na které Vám na základě podkladů poskytnutých odborem sociálních věcí opět odpovídáme přímo v textu:
1. Kontroluje krajský úřad při výkonu metodického vedení OSPOD také obsahovou kvalitu IPOD, nebo pouze jeho formální existenci?
Krajský úřad pravidelně kontroluje na základě plánu kontrol obecní úřady obcí s rozšířenou působností. V rámci kontroly přenesené působnosti dle ustanovení § 67 odst. 1 písm. e) zákona
č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, je krajský úřad oprávněn kontrolovat povinnosti na úseku sociálně - právní ochrany dětí, které definuje a ukládá zejména zákon
č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dále pak zákon
č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Obsah individuálního plánu ochrany dítě (IPOD) je definován v § 2 uvedené Vyhlášky. Krajský úřad však neposuzuje pouze formální stránku IPOD, ale zaměřuje se také na jeho obsahovou kvalitu, provázanost jednotlivých opatření a jejich reálný přínos pro situaci dítěte.
2. Vyhodnocuje krajský úřad, zda cíle uložené v IPOD jsou přiměřené, splnitelné a v nejlepším zájmu dítěte?
Viz otázka 1. Součástí posuzování je i hodnocení přiměřenosti a reálné splnitelnosti stanovených cílů. Krajský úřad klade důraz na to, aby cíle definované v IPOD odpovídaly principům SMART (tedy aby byly konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově ohraničené).
3. Existuje krajská metodika nebo doporučení pro řešení nesouhlasu pečující osoby, pěstouna, doprovázející organizace nebo odborníka s obsahem IPOD?
Krajský úřad nemá písemnou metodiku nebo doporučení pro řešení nesouhlasu pečující osoby, pěstouna, doprovázející organizace nebo odborníka s obsahem IPOD.
4. Kontroluje krajský úřad, zda OSPOD v IPOD rozlišuje mezi skutečným ohrožením dítěte a běžnou náročností péče o dítě se specifickými potřebami?
Ano, krajský úřad v rámci kontrol vždy sleduje individuální přístup OSPOD při tvorbě IPOD s ohledem na specifické potřeby dítěte. Dále viz. otázka č. 1 a 2.
5. Zabývá se krajský úřad při kontrole OSPOD tím, zda postup OSPOD nemůže sám destabilizovat dítě nebo pečující rodinu?
Krajský úřad se v rámci kontrolní činnosti vůči OSPOD zabývá zákonností a správností jejich postupů. Součástí této činnosti je i posouzení, zda realizovaná opatření směřují k ochraně dítěte a jsou v souladu s jeho nejlepším zájmem. V rámci kontroly jsou identifikována a formulována kontrolní zjištění v případech, kdy je postup OSPOD v rozporu s právními předpisy, zejména se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. To zahrnuje i situace, kdy by zvolený postup mohl být nepřiměřený, nedostatečně odůvodněný nebo by mohl mít negativní dopad na stabilitu dítěte či pečující rodiny.
6. Kontroluje krajský úřad, zda zprávy OSPOD pro soud oddělují fakta od interpretací?
Viz. otázka č. 5.
7. Existuje krajská metodika pro práci s informacemi získanými od mateřských škol, škol, pedagogů nebo asistentů pedagoga?
Krajský úřad nemá zpracovanou metodiku pro práci s informacemi získanými od mateřských škol, škol, pedagogů nebo asistentů pedagoga.
8. Jsou podle krajského metodického vedení školy a školky oprávněným odborným zdrojem pro hodnocení kvality péče, stability rodiny nebo vztahových vazeb dítěte?
Pracovníci OSPOD umí pracovat s informacemi, které získávají v rámci vyhodnocování situace dítěte a vyhodnocovat jejich relevantnost. V rámci metodického vedení jsou krajským úřadem odkazováni na zpracovaný Manuál implementace vyhodnocování situace dítěte a rodiny a tvorby individuálního plánu ochrany dítěte pro OSPOD, který je dostupný na https://www.pravonadetstvi.cz/.
9. Kontroluje krajský úřad, zda OSPOD ve zprávách pro soud uvádí také stabilizační a ochranné faktory dítěte, nejen rizikové faktory?
Viz. otázka č. 5.
10. Existují krajské kontrolní mechanismy pro případy, kdy OSPOD dlouhodobě směřuje k závěru o rizikovosti péče, zatímco odborníci kolem dítěte doporučují zachování stability péče?
Krajský úřad nemá samostatný specifický mechanismus určený výhradně pro tyto situace, nicméně uvedené případy jsou řešeny kombinací kontrolní činnosti, metodického vedení a podpory spolupráce mezi zapojenými odborníky. V situacích, kdy dochází k dlouhodobým rozporům mezi hodnocením OSPOD a doporučeními dalších odborníků (např. školských zařízení, zdravotnických pracovníků či poskytovatelů sociálních služeb), se krajský úřad zaměřuje na to, zda OSPOD tato stanoviska náležitě zohlednil, jak je vyhodnotil a zda své závěry řádně, transparentně a přezkoumatelně odůvodnil. Krajský úřad zároveň využívá i další nástroje nad rámec standardní kontrolní činnosti. Zástupci krajského úřadu se mohou účastnit případových konferencí v těchto složitých kauzách, a to za účelem podpory multidisciplinárního přístupu a hledání řešení v nejlepším zájmu dítěte. V návaznosti na konkrétní případy jsou rovněž využívána tzv. revizní setkání, v jejichž rámci dochází ke zpětnému zhodnocení uskutečněných kroků, identifikaci případných nedostatků a hledání postupů, které by do budoucna přispěly k předcházení situacím, kdy přijatá opatření nevedla ke zlepšení situace dítěte.
11. Sleduje kraj rozdíly mezi jednotlivými OSPOD v tom, jak pracují s IPOD, kontakty, rizikovou péčí a odbornými doporučeními?
Každoročně krajský úřad provádí souhrnné zhodnocení předcházejícího období, a to zejména na základě poznatků a zjištění z kontrolní činnosti. Tato zjištění slouží jako podklad pro identifikaci rozdílů v praxi jednotlivých OSPOD, včetně případných nedostatků či oblastí vyžadujících sjednocení postupů. Výstupy z kontrol jsou následně projednávány na metodických setkáních s vedoucími pracovníky jednotlivých OSPOD v kraji. V rámci těchto setkání dochází k diskusi nad zjištěnými rozdíly, sdílení dobré praxe a poskytování metodického vedení s cílem sjednocovat postupy, zvyšovat kvalitu výkonu sociálně-právní ochrany dětí a posilovat rozhodování v nejlepším zájmu dítěte.
12. Pokud kraj některé výše uvedené skutečnosti nesleduje nebo metodicky neupravuje, žádáme o výslovné sdělení této skutečnosti.
Krajský úřad nemá ke všem výše uvedeným oblastem zpracovány samostatné metodické materiály ovšem metodické vedení a sjednocování praxe je realizováno nejen prostřednictvím formálních metodik, ale i průběžnou metodickou činností, konzultacemi a sdílením zkušeností z praxe. Dále je třeba vycházet také z předpokladu, že výkon sociálně‑právní ochrany dětí vyžaduje vedle dodržování stanovených postupů také odborný úsudek pracovníků OSPOD a individuální posuzování každé situace. Ne všechny aspekty je proto účelné či možné detailně upravit metodickými pokyny. Krajský úřad v praxi reaguje zejména na sporné či problematické situace identifikované v rámci kontrolní činnosti nebo metodické práce. Tyto poznatky jsou následně využívány pro další metodické vedení, a to jak formou doporučení, tak prostřednictvím odborných setkání, kde jsou diskutovány konkrétní případy i obecnější postupy, s cílem předcházet opakování nedostatků a zvyšovat kvalitu poskytované ochrany.