Nemocenské dávky vyplácené během pracovní neschopnosti zahrnují dvě složky:

• nemocenská vyplácená z nemocenského pojištění Českou správou sociálního zabezpečení (nárok vzniká až od 15 dne pracovní neschopnosti)
• nemocenská formou náhrady mzdy vyplácená zaměstnavatelem (nárok vzniká prvních 14-ti dnů).

Změny od 1.1.2020 - přečtěte si Základní informace pro zaměstnance a OSVČ.

Podmínkou získání nemocenské dávky je, že zaměstnanec je v pracovním vztahu účasten nemocenského pojištění. Nárok tedy nemají zejména lidé pracující na takzvané dohody (u DPČ do 2 499 Kč měsíčně, u DPP do 10 000 Kč měsíčně), nezaměstnaní nebo podnikatelé (pokud si pojištění neplatí dobrovolně).

Nemocenské dávky dostává zaměstnanec maximálně po dobu 380 kalendářních dnů od jejího vzniku.

Nárok na nemocenské dávky trvá také po skončení pracovního poměru, a to maximálně po dobu sedmi kalendářních dnů (takzvaná ochranná lhůta). Platí přitom, že pracovní poměr na dobu neurčitou nemůže zaměstnavatel během dočasné pracovní neschopnosti vypovědět - lze jej ukončit pouze dohodu obou stran nebo výpovědí danou zaměstnancem.

Člověk, který si dočasnou pracovní neschopnost úmyslně sám zavinil, nemá na dávky nárok, nicméně za určitých okolností je dostane v poloviční výši.

Zaměstnanec, který nemůže pracovat kvůli ošetřování nemocného člena rodiny, má nárok na dávku zvanou ošetřovné.