Akreditace k provozování výuky a výcviku

ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ PRO ÚČELY PROFESNÍ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ

(13.1.2009)

 

ZDOKONALOVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ

PRO ÚČELY PROFESNÍ ZPŮSOBILOSTI ŘIDIČŮ

  

Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů zahrnuje vstupní školení a následná pravidelná školení.

 

PRO KOHO JE ŠKOLENÍ URČENO:

 

Zdokonalování odborné způsobilosti řidičů je povinen se účastnit řidič, který

 

a) je občanem členského státu Evropské unie a má na území České republiky trvalý pobyt,

 b) je občanem členského státu Evropské unie a má na území České republiky přechodný pobyt, který trvá alespoň 185 dnů v kalendářním roce, nebo

 c) je občanem jiného než členského státu Evropské unie a vykonává závislou práci pro zaměstnavatele usazeného na území České republiky nebo podniká na území České republiky,

 

            pokud řídí motorové vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny C, C+E, D a D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E nebo řidičské oprávnění uznávané jako rovnocenné.

 

KDO SE ŠKOLIT NEMUSÍ:

 

             Povinnost podle odstavce 2 se nevztahuje na řidiče

 

a) vozidel, jejichž nejvyšší povolená rychlost nepřesahuje 45 km . h -1,

 b) vozidel používaných ozbrojenými silami České republiky, Policií České republiky, Celní správou České republiky a zpravodajskými službami České republiky,

 c) vozidel Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek dobrovolných hasičů, zdravotnické záchranné služby a Správy státních hmotných rezerv,

 d) vozidel používaných při zabezpečování civilní ochrany a báňské záchranné služby,

 e) vozidel ve zkušebním provozu ,

 f) vozidel používaných při výcviku podle částí třetí a páté tohoto zákona a při zkouškách podle částí třetí a čtvrté tohoto zákona,

 g) vozidel používaných při přepravě věcí, které řidič využije při výkonu své závislé práce nebo podnikání, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé práce nebo podnikání řidiče,

 h) vozidel používaných pro vlastní potřeby a

 i) zemědělských a lesnických traktorů.

 

DRUHY ŠKOLENÍ:

 

VSTUPNÍ ŠKOLENÍ

 

            (1) Vstupní školení se provádí formou výuky a výcviku a je zakončeno zkouškou          z profesní způsobilosti řidičů. Předmětem výuky a výcviku je získání a prohloubení znalostí

 

a) teorie pokročilého racionálního řízení a zásad bezpečné a defenzivní jízdy,

 b) uplatnění vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů vztahujících se k silniční dopravě,

 c) bezpečnosti provozu a ekologického provozu vozidla,

 d) poskytování služeb a logistiky,

 e) hospodářského prostředí a organizace dopravního trhu,

 f) sociálně-právního prostředí v silniční dopravě,

 g) zdravotních rizik a jejich předcházení v provozu na pozemních komunikacích,

 h) prevence a řešení mimořádných událostí v provozu na pozemních komunikacích.

 

            Výuka obsahuje společnou část pro všechny skupiny řidičských oprávnění uvedených v § 46 odst. 2, zvláštní část pro skupiny řidičských oprávnění C1, C1+E, C a C+E a zvláštní část pro skupiny řidičských oprávnění D1, D1+E, D a D+E.

 

            (2) Výcvik pro příslušnou skupinu nebo podskupinu řidičského oprávnění se provádí řízením výcvikového vozidla podle přílohy č. 2 pod dohledem lektora. Výcviku se může podrobit pouze řidič, který již je držitelem řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny. Část výcviku v řízení vozidla může být nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru.

 

            (3) Výuka a výcvik v rámci vstupního školení se provádí v základním rozsahu 140 hodin pro všechny řidiče uvedené v § 46 odst. 2.

 

            (4) Řidiči, kteří jsou držiteli řidičského oprávnění skupiny C, C+E, D a D+E, se mohou podrobit výuce a výcviku v rámci vstupního školení v rozšířeném rozsahu 280 hodin.

 

            (5) Řidič, který absolvoval vstupní školení pro skupiny a podskupiny řidičských oprávnění C1, C1+E, C a C+E a který hodlá řídit vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny a podskupiny D1, D1+E, D a D+E, a naopak, se podrobí pouze zvláštní části výuky pro novou skupinu a podskupinu řidičských oprávnění.

 

            (6) Učební osnovu vstupního školení, podíl výuky a výcviku na celkovém rozsahu vstupního školení, obsah výuky a výcviku, rozsah společné části a zvláštních částí výuky, část výcviku v řízení vozidla, která může být nahrazena výcvikem na řidičském trenažéru,             a nejvyšší počet účastníků kurzu vstupního školení stanoví prováděcí právní předpis.

 

PRAVIDELNÉ ŠKOLENÍ

 

            (1) Předmětem pravidelného školení je prohloubení znalostí získaných při vstupním školení. Pravidelné školení se provádí formou výuky.

 

            (2) Řidič se zúčastní pravidelného školení v celkovém rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání průkazu podle § 52c. Pravidelné školení je rozděleno do ročních kurzů v rozsahu 7 hodin.

 

            (3) Držitel platného dokladu osvědčujícího profesní způsobilost řidiče, vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisu Evropských společenství 6b), kterému byl povolen na území České republiky trvalý nebo přechodný pobyt, nebo který začal vykonávat závislou práci nebo podnikat podle § 46 odst. 2, se zúčastní pravidelného školení    v rozsahu 35 hodin do data uplynutí platnosti tohoto dokladu. Pokud do tohoto data uplyne méně než 5 let, neuplatní se rozsah ročního kurzu podle odstavce 2.

 

            (4) Řidič, který přestal vykonávat své povolání, vrací se k němu a neabsolvoval pravidelné školení předepsaným způsobem podle § 48, je povinen, pokud hodlá opět řídit vozidlo, na jehož řidiče se vztahuje povinnost zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, zúčastnit se kurzu pravidelného školení v rozsahu 35 hodin. Rozsah ročního kurzu podle odstavce 2 se v tomto případě neuplatní.

 

            (5) Ustanovení odstavce 4 platí obdobně i pro řidiče, kteří doposud nebyli držiteli průkazu profesní způsobilosti řidiče nebo dokladu osvědčujícího profesní způsobilost vydaného jiným členským státem Evropské unie podle předpisů Evropské unie avšak řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny C1, C1+E,C a C+E jim bylo uděleno před 10. zářím 2009, a jde-li o řidičské oprávnění skupiny nebo podskupiny D1, D1+E,D nebo D+E, před 10. zářím 2008.

 

(6) Řidič, který se zúčastnil pravidelného školení pro skupiny a podskupiny řidičských oprávnění C1, C1+E, C a C+E a který řídí vozidlo, k jehož řízení opravňuje řidičské oprávnění skupiny a podskupiny D1, D1+E, D nebo D+E, a naopak, nemusí absolvovat nové pravidelné školení pro tyto další skupiny nebo podskupiny.

 

            (7) Učební osnovu pravidelného školení, obsah výuky a nejvyšší počet účastníků kurzu pravidelného školení stanoví prováděcí právní předpis.

  

KDO PROVÁDÍ ŠKOLENÍ:

 

            (1) Výuku a výcvik provádí fyzická nebo právnická osoba, které je udělena akreditace k provozování této činnosti krajským úřadem příslušným podle jejího místa podnikání nebo sídla (dále jen "provozovatel školicího střediska").

 

AKREDITACE:

 

            (2) Krajský úřad udělí žadateli akreditaci k provozování výuky a výcviku na základě písemné žádosti, prokáže-li žadatel, že

 

a) je držitelem živnostenského oprávnění,

   provozovatel musí být držitelem odpovídajícího živnostenského oprávnění. Vzhledem k povaze této činnosti ji lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění  pro

-                volnou živnost "Pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, včetně lektorské činnosti" (číslo oboru 112), popř.

-                pro  vázanou živnost "Provozování  autoškoly" zařazenou do skupiny č. 214 (ostatní) – možnost provozování školicího střediska na základě tohoto živnostenského oprávnění lze dovozovat z bodu 6 přechodných ustanovení, obsažených v části první, článku II. zákona 374/2007 Sb.

 

 b) splňuje další požadavky podle tohoto zákona,

 c) zaplatil správní poplatek.

 

            (3) Akreditace k provozování výuky a výcviku je nepřevoditelná a nepřechází na právního nástupce.

 

Další požadavky pro udělení akreditace

 

            (1) Žadatel o udělení akreditace k provozování výuky a výcviku musí

 

a) mít vytvořen písemný plán pro zajištění výuky a výcviku, ve kterém vymezí organizaci       a rozsah výuky a výcviku, včetně nejvyššího počtu účastníků v jednotlivých kurzech, jednotlivé výukové předměty a způsob provádění výuky a výcviku, včetně odpovídajících učebních materiálů,

 

b) mít seznam lektorů, jejichž prostřednictvím zajistí po zahájení provozování školicího střediska výuku a výcvik, s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro výuku a výcvik, kteří

1. jsou uvedeni v § 22 písm. a), b), c) a e), jedná-li se o předměty spadající do zdravotních rizik a jejich předcházení, nebo

2. mají střední vzdělání s maturitní zkouškou v oborech souvisejících se silniční dopravou       a 5 let praxe v oblasti silniční dopravy, nebo vyšší odborné vzdělání v oborech souvisejících se silniční dopravou a 4 roky praxe v oblasti silniční dopravy, nebo vysokoškolské vzdělání    a 3 roky praxe v oblasti silniční dopravy, jedná-li se o ostatní předměty,

3. splňují podmínky podle § 21 odst. 3, jedná-li se o provádění výcviku, (dále jen "odborně způsobilé osoby"),

            Při výkladu pojmu „silniční doprava“ je třeba vycházet především z účelu předmětného požadavku a významu tohoto pojmu v jiných právních předpisech. Cílem je, aby školení prováděly osoby, které mají praxi v oblasti, v níž mají působit řidiči, kteří budou účastníky školení. S ohledem na uvedené je třeba vycházet ze zákona č. 111/1994 Sb.,  o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a to především z definice obsažené v § 2 odst. 1 tohoto zákona, s přihlédnutím k § 1 odst. 4 zákona. Důležitou pro správnou aplikaci podmínky praxe v silniční dopravě, která je podle § 50 odst. 2 písm. b) zákona č. 247/2000 Sb., ve znění zákona č. 374/2007 Sb., vyžadována u lektorů školícího střediska, je tedy především povaha činnosti, kterou lektor v rámci své praxe vykonával. Musí se jednat  o  činnost, která bezprostředně souvisí s osobní nebo nákladní přepravou v rámci podnikatelské činnosti, podléhající režimu zákona o silniční dopravě. Osobní nebo nákladní dopravou se rozumí přeprava osob, zvířat nebo věcí, popř. i přemísťování vozidel samých, jehož cílem není pouhá účast v provozu na pozemních komunikacích. Nestačí přitom, aby lektor v rámci své praxe byl zaměstnancem podnikatelského subjektu, který provozuje silniční dopravu, ale je třeba, aby v rámci své pracovní náplně vykonával činnosti bezprostředně se silniční dopravou související. Tuto podmínku nesplňuje např. osoba, která v takovém subjektu vykonávala pouze obslužné činnosti, které se samotnou silniční dopravou nesouvisí.

 

c) mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování výuky,

   Podmínkou pro udělení akreditace a následující výkon činnosti na základě této akreditace není vlastnické právo k těmto nebytovým prostorám a vybavení. Žadatel musí  být schopen prokázat, že má nebytové prostory a vybavení k dispozici kdykoli, kdy bude provádět školení v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů. K doložení tohoto práva postačí např. nájemní smlouva.

Při posuzování splnění této podmínky je třeba vzít v úvahu, že kapacita výukových prostor může limitovat počet účastníků kurzu v rámci zdokonalování odborné způsobilosti.

  

d) mít právo k užívání výcvikových vozidel nezbytných pro poskytování výcviku

   Právo k užívání výcvikových vozidel lze doložit obdobně jako právo k užívání nebytových prostor a vybavení pro poskytování výuky.

Žadatel musí doložit právo k užívání výcvikových vozidel v závislosti na rozsahu, v němž hodlá školení provádět a v tomto rozsahu mu také lze udělit akreditaci.

Výcviková vozidla musí splňovat technické podmínky stanovené v příloze č. 2 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění zákona č. 374/2007 Sb. Na vozidla používaná pří výcviku v rámci zdokonalování odborné způsobilosti se nevztahuje bod 8 přechodných ustanovení obsažených v části první, článku II. zákona 374/2007 Sb., neboť v části páté zákona se nejedná o pouhou změnu podmínek stávající a pokračující činnosti, ale o nahrazení dosavadního zdokonalování odborné způsobilosti zcela novou činností, která je prováděna za zcela jiných podmínek, včetně požadavků na výcviková vozidla. Tato činnost na rozdíl od dosavadního zdokonalování odborné způsobilosti není nijak svázána s provozováním autoškoly, a proto nelze a priori předpokládat, že budou užita výcviková vozidla používaná také k jiné činnosti (výcvik v autoškole). Pokud tato vozidla ovšem splňují podmínky kladené na výcviková vozidla podle nové páté části zákona (ve smyslu § 47 odst. 2 zákona 247/2000 Sb. odpovídající novému znění přílohy č. 2 tohoto zákona), není důvod jejich užití vyloučit.

  

e) mít vytvořen kontrolní systém pro sledování souladu poskytování výuky a výcviku              s plánem podle písmene a).

 

             (2) Na použití výcvikového vozidla při výcviku se obdobně použijí § 9 a 10.

 

            (3) Obory související se silniční dopravou v rámci středního vzdělání s maturitní zkouškou a vyššího odborného vzdělání stanoví prováděcí právní předpis – vyhláška              č. 156/2008 Sb., příloha 3.

 

            Akreditace k provozování  výuky a výcviku je nepřevoditelná a nepřechází na právního nástupce.

 

Pokud žadatel podá neúplnou žádost (nedoloží veškeré náležitosti předpokládané zákonem), postupuje správní orgán podle § 45 odst. 2 správního řádu, tj. především vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti, popř. přeruší řízení.

  

POVINNOSTI   PROVOZOVATELE   ŠKOLICÍHO   STŘEDISKA

 

            (1) Provozovatel školicího střediska je povinen

 

a) provádět výuku a výcvik podle plánu pro zajištění výuky a výcviku,

 b) zajistit provádění výuky a výcviku prostřednictvím odborně způsobilých osob,

 c) zajistit provádění výuky a výcviku prostřednictvím výcvikových vozidel podle § 9 a 10,

 d) po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání nebytových prostor a vybavení nezbytného pro poskytování výuky a mít tyto prostory a vybavení po celou dobu k dispozici,

 e) po celou dobu provozování své činnosti mít právo k užívání výcvikových vozidel nezbytných pro poskytování výcviku a mít tato vozidla po celou dobu k dispozici,

 f) postupovat v souladu s kontrolním systémem pro sledování souladu poskytování výuky       a výcviku s plánem pro zajištění výuky a výcviku,

 g) vést evidenci o uskutečněné výuce a výcviku, včetně seznamu účastníků, a

 h) zaslat nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením výuky nebo výcviku v rámci vstupního a pravidelného školení seznam přihlášených účastníků, místo, datum a čas zahájení výuky nebo výcviku krajskému úřadu příslušnému podle místa jeho podnikání nebo sídla a v rámci vstupního školení seznam přihlášených účastníků, místo datum a čas zahájení výuky nebo výcviku i obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle jeho místa podnikání nebo sídla.

 

            (2) Provozovatel školicího střediska je povinen oznámit krajskému úřadu změny údajů rozhodných pro udělení akreditace a předložit o nich doklady do 15 dnů ode dne, kdy k nim došlo.

 

            (3) Provozovatel školicího střediska je povinen vydat bez zbytečného prodlení řidiči, který ukončil výuku a výcvik v tomto středisku, potvrzení o rozsahu a obsahu absolvované výuky a výcviku a datu ukončení výuky a výcviku.

 

            (4) Provozovatel školicího střediska je povinen uznat výuku a výcvik v rozsahu uvedeném v potvrzení podle předchozího odstavce, kterému se řidič podrobil u jiného provozovatele školicího střediska. U vstupního školení provozovatel školicího střediska uzná výuku a výcvik podle věty první, pouze pokud od ukončení předcházející výuky a výcviku neuplynuly více než 3 měsíce.

 

            (5) Vzor potvrzení o absolvované výuce a výcviku a datu ukončení výuky a výcviku ve školicím středisku stanoví prováděcí právní předpis – vyhláška č. 156/2008 Sb.

 

Upozornění:

 

            Zákon č. 297/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nabývá v části druhé účinnosti dnem 19. ledna 2013.