Pohled opatrovníka na závazky (dluhy) opatrovance: 

•    Na dluhy opatrovanců (osob s duševním onemocněním) je třeba pohlížet odlišným způsobem než u běžných dlužníků.

•    Osoby s duševním onemocněním často nemohou plně pochopit důsledky svého zadlužení.

•    Mnohdy se stávají oběťmi, kdy na tyto osoby jsou sjednávány půjčky jinými osobami, případně ručí za závazky jiných osob.

•    V praxi se bohužel stále ještě vyskytují tyto situace:  na opatrovanci je jeho onemocnění vidět na první pohled a osoba, která s ním vstupuje do obchodně-spotřebitelského kontaktu, nemůže být v dobré víře. Přesto neprověří bonitu a schopnosti potenciálního dlužníka a opatrovance využije zcela účelně jako snadnou oběť svého záměru, čímž je uzavření smlouvy pouze ve svůj prospěch.

•     Právě rozdílnost vzniku dluhu, neschopnost o něm uvažovat a neschopnost ho řešit odlišuje duševně postižené osoby od běžných lidí a také zásadním způsobem ovlivňuje práci s takto vzniklými dluhy.

Co je povinností opatrovníka při převzetí opatrovnictví?

•     Zjistit a sepsat opatrovancovy závazky.

•     Dostat se k původním smlouvám a podkladům vzniku závazků.

•     Zrevidovat oprávněnost závazků a  zjistit, co již bylo hrazeno, co nikoliv, identifikovat případné zneužití opatrovance.

•     Dle shora zjištěného závazky rozčlenit a podle toho jednat – uhradit/neuhradit, jednat o snížení úroků, jednat o zneplatnění dluhu, případně jej soudně vymáhat, podat trestní oznámení apod.

Dluhy vzniklé za zvláštních okolností (zpronevěra, podepsání podvodem…)

•    Způsoby řešení – jednání o absolutní neplatnosti (oficiální korespondence), předžalobní výzva, žaloba o určení neplatnosti smlouvy, trestní oznámení, jednání o náhradě škody, bezdůvodném obohacení, podání odporu do platebního rozkazu, apod.  

Na co je třeba pamatovat:

•     Opatrovník nehájí okolí, ale opatrovance.

•     Opatrovník nehájí zisky věřitele a právo na splátky, ale svého opatrovance a jeho neschopnost se bránit.

•     Exekutor není partner dlužníka, ale věřitele, samostatně nerozhoduje o dluhu.  Je třeba jednat s věřitelem. 

Dluhy, které uznáváme

•     Výši dluhu lze mnohdy ovlivnit. V některých případech se vyplatí vyjednávat o snížení/zrušení úroků, poplatků, sankcí, žádat o prominutí zaplaceného i nezaplaceného penále apod.  

•     U dluhů, které uznáváme, si dáváme pozor, jak splácíme. Je vhodné požádat o tzv. splácení na jistinu. Pokud je u jednoho exekutora více půjček, požádat o sloučení půjček – sníží se náklady.

•      V některých případech můžeme uvažovat o insolvenci.  

•      Exekuce a insolvence – viz samostatná kapitola (připravuje se).

Právní úprava - platnost a neplatnost jednání dle OZ

•       Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. (§ 574)

•       Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. (§ 580)

•       Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného. (§ 580)

•       Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. (§ 581)

•       Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. (§ 581)

•       Jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou je jednání neplatné. (§ 583)

•      Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran. (§ 65 OZ)

•     Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takovéto právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti. (§ 65 OZ) 

Platební rozkaz, podání odporu

•     Platební rozkaz je rozhodnutím  soudu ve věci samé bez nařízení jednání, v tzv. zkráceném řízení (viz ust. § 172 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád).

•      Platební rozkaz se vydává pouze v případě, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a pokud uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem. Soud v dané chvíli více nezkoumá.

•      Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku a stává se vykonatelným, je tudíž tzv. exekučním titulem.

•      Podá-li však i jeden ze žalovaných včas odpor, ruší se tím platební rozkaz v plném rozsahu a soud nařídí jednání a je vedeno klasické soudní řízení.