Veřejné opatrovnictví

17. Opatrovnická rada

(1.12.2020)

 

Co je opatrovnická rada?

 

     Institut opatrovnické rady je upraven v § 472 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

    Je koncipován jako orgán kontrolní a poradní, přičemž má vyvažovat koncentraci rozhodovacích oprávnění v rukou jediného opatrovníka.

    Odpovědnost za řádný průběh opatrovnictví nese zejména opatrovník, nikoliv opatrovnická rada.

     Rozhodování soudu ve věcech opatrovnické rady je tak zvláštní součástí řízení ve věcech opatrovnictví člověka.

    Opatrovnická rada přichází v úvahu až poté, co je opatrovník  pravomocně jmenován.

     Členem opatrovnické rady nemůže být kdokoliv a stejně tak kdokoliv není oprávněn žádat o svolání schůze k jejímu ustavení a účastnit se jí.

 

Kdo může žádat o ustavení opatrovnické rady?

 

      Opatrovanec.

      Osoba opatrovanci blízká.

       Právnická osoba, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a v ochraně jejich zájmů.

 

Kdo může svolat schůzi o ustavení opatrovnické rady?  

 

      Opatrovník svolá schůzi osob opatrovanci blízkých, a to do 30-ti dnů od obdržení žádosti.

       Opatrovník o konání schůze vyrozumí adresně opatrovance a všechny jemu známé přátele a osoby opatrovanci blízké.

       Zákon formu pozvánky neupřesňuje, je možné  tedy učinit i ústně (viz komentář ASPI), je to tedy na  uvážení opatrovníka, jakou formu zvolíte, jak vyhodnotí v daném případě nutnost doložitelnosti.  

       Zejména v případech, kdy opatrovník teprve mapuje situaci opatrovance, je na úplném začátku výkonu opatrovnictví, je na místě po přijetí takovéto žádosti, sdělit soudu, že k podání žádosti došlo, že opatrovník má v úmyslu  svolávat schůzi (případně uvést i konkrétní den a koho má opatrovník v úmyslu pozvat) a současně požádat soud o sdělení, zda soudu není známa další osoba, kterou by bylo vhodné přizvat. Soud v řízení o omezení svéprávnosti a hledání vhodného opatrovníka dostatečným způsobem mapuje situaci  opatrovance a tyto informace by mohly opatrovníkovi pomoci. 

       Pokud schůze není opatrovníkem svolána, svolá ji soud, a to i bez návrhu.

 

Kdo se může schůze o ustavení opatrovnické rady účastnit?   

 

       Opatrovanec.

       Každá osoba opatrovanci blízká.

       Opatrovancovi přátelé, a to i když nebyli pozváni.

       Členem opatrovnické rady může být i právnická osoba, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejich zájmů, která působ v ČR nepřetržitě alespoň 3 roky a byla s opatrovancem v pravidelném spojení alespoň 3 měsíce (§ 484 odst. 2).

         Zúčastní-li se schůze alespoň 5 osob, může být opatrovnická rada zvolena.

         Opatrovník (nesmí být volen). Osobou přítomnou na schůzi je sice též opatrovník, má však organizační roli. 

       Zúčastní-li se schůze alespoň 5 osob, může být opatrovnická rada zvolena.

 

Jaký je minimální počet členů opatrovnické rady?

 

    Opatrovnická rada musí mít alespoň 3 členy.

    Členové opatrovnické rady jsou voleni na dobu neurčitou.

 

Osoba, která se má stát členem opatrovnické rady, musí:

 

       O opatrovance projevovat dlouhodobý zájem.

       Musí být schopna tento zájem projevovat i do budoucna.

       Její zájmy nesmí být v rozporu se zájmy opatrovance.

       Opatrovník nemůže být členem opatrovnické rady (§ 473 OZ).

 

Opatrovnická rada – z pohledu jejich členů:

 

         Nutné určit zapisovatele.

         Opatrovníkovi není doporučováno se této funkce ujímat, opatrovník má zcela jinou roli

         Při založení i při dalších setkáních je nutno provádět zápis.

 

Co obsahuje zápis?

 

         Datum konání schůze.

         Seznam účastníků.

         Uvedení zapisovatele.

         Zvolení členové rady, náhradníci, kolika hlasy.

         Uvedení protestů, včetně důvodů (nutné připojit k zápisu).

         Co bylo předmětem setkání a o čem se rada usnesla (včetně výsledků hlasování).

 

Komu je doručován zápis?

 

       Zápis o volbě členů opatrovnické rady zapisovatel doručí opatrovníkovi a soudu, který opatrovníka jmenoval (§ 475 OZ).

       Opatrovnická rada zasedá nejméně jednou za rok. Zápis doručí předseda opatrovnické rady opatrovníkovi a soudu, který opatrovníka jmenoval (§ 487 OZ).

       Opatrovník má právo na výhrady k členům i k obsahu; výhrady adresuje soudu.

 

Co může učinit soud?

 

       Na návrh opatrovníka, nebo kterékoliv osoby oprávněné k účasti na schůzi nebo i bez návrhu prohlásit volbu člena či náhradníka za neplatnou, hrozí-li v důsledku porušení zákona opatrovancovi újma.

       Nařídí novou volbu, případně pozastavení výkonu práv člena opatrovnické rady

 

Členství v opatrovnické radě:

 

         Členství je na dobu neurčitou.

Člen může odstoupit:

         Doručuje se a je účinné až doručením oznámení soudu.

         Doručuje se opatrovníkovi.

         Oznamuje se ostatním členům.

 

Soud může odvolat jednotlivé členy (případně radu):

 

         Na návrh opatrovníka či opatrovance.

         Z moci úřední (pro závažné nebo opakované porušování povinností, pro ztrátu zájmu o opatrovance, pro opakovaný rozpor zájmů).

         Novou volbu zařizuje předseda opatrovnické rady (může ji však iniciovat i opatrovník).

 

Jak funguje opatrovnická rada?

 

         Rada se setkává (zasedá) alespoň 1 krát ročně.

         Svolává jí předseda, člen rady, opatrovník nebo soud.

Opatrovník a opatrovanec:

         Musí být přizváni.

         Nemusí se zúčastnit.

         Mají právo se zúčastnit.

         Mají právo hovořit.

Pravomoci rady:

         Projednává zprávu opatrovníka.

         Vyjadřuje se k soupisu jmění a vyúčtování správy.

         Navrhuje/ vyjadřuje se k odměně opatrovníkovi (včetně vyúčtování)

         Činí jednání společně s opatrovníkem (§ 480 OZ).

         Navrhuje odvolání/změnu opatrovníka.

         Přijímá od opatrovníka vyúčtování.

 

Svolání schůze ze strany soudu:

 

      Pokud je opatrovník nečinný, ačkoliv byl požádán o svolání schůze, může žadatel (opatrovanec nebo opatrovanci osoba blízká) navrhnout, aby schůzi svolal soud. 

      Při zjištěné nečinnosti opatrovníka může soud svolat schůzi i bez návrhu.

      Soud zahájí řízení z moci úřední a svolá schůzi, jež má vést k ustavení opatrovnické rady též tehdy, kdy schůze byla sice opatrovníkem svolána a nekonala se nebo na ní nebyla zvolena opatrovnická rada.