Co je opatrovnická rada?
• Institut opatrovnické rady je upraven v § 472 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
• Je koncipován jako orgán kontrolní a poradní, přičemž má vyvažovat koncentraci rozhodovacích oprávnění v rukou jediného opatrovníka.
• Odpovědnost za řádný průběh opatrovnictví nese zejména opatrovník, nikoliv opatrovnická rada.
• Rozhodování soudu ve věcech opatrovnické rady je tak zvláštní součástí řízení ve věcech opatrovnictví člověka.
• Opatrovnická rada přichází v úvahu až poté, co je opatrovník pravomocně jmenován.
• Členem opatrovnické rady nemůže být kdokoliv a stejně tak kdokoliv není oprávněn žádat o svolání schůze k jejímu ustavení a účastnit se jí.
Kdo může žádat o ustavení opatrovnické rady?
• Opatrovanec.
• Osoba opatrovanci blízká.
• Právnická osoba, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a v ochraně jejich zájmů.
Kdo může svolat schůzi o ustavení opatrovnické rady?
• Opatrovník svolá schůzi osob opatrovanci blízkých, a to do 30-ti dnů od obdržení žádosti.
• Opatrovník o konání schůze vyrozumí adresně opatrovance a všechny jemu známé přátele a osoby opatrovanci blízké.
• Zákon formu pozvánky neupřesňuje, je možné tedy učinit i ústně (viz komentář ASPI), je to tedy na uvážení opatrovníka, jakou formu zvolíte, jak vyhodnotí v daném případě nutnost doložitelnosti.
• Zejména v případech, kdy opatrovník teprve mapuje situaci opatrovance, je na úplném začátku výkonu opatrovnictví, je na místě po přijetí takovéto žádosti, sdělit soudu, že k podání žádosti došlo, že opatrovník má v úmyslu svolávat schůzi (případně uvést i konkrétní den a koho má opatrovník v úmyslu pozvat) a současně požádat soud o sdělení, zda soudu není známa další osoba, kterou by bylo vhodné přizvat. Soud v řízení o omezení svéprávnosti a hledání vhodného opatrovníka dostatečným způsobem mapuje situaci opatrovance a tyto informace by mohly opatrovníkovi pomoci.
• Pokud schůze není opatrovníkem svolána, svolá ji soud, a to i bez návrhu.
Kdo se může schůze o ustavení opatrovnické rady účastnit?
• Opatrovanec.
• Každá osoba opatrovanci blízká.
• Opatrovancovi přátelé, a to i když nebyli pozváni.
• Členem opatrovnické rady může být i právnická osoba, jejíž hlavní činnost spočívá v péči o osoby se zdravotním postižením a ochraně jejich zájmů, která působ v ČR nepřetržitě alespoň 3 roky a byla s opatrovancem v pravidelném spojení alespoň 3 měsíce (§ 484 odst. 2).
• Zúčastní-li se schůze alespoň 5 osob, může být opatrovnická rada zvolena.
• Opatrovník (nesmí být volen). Osobou přítomnou na schůzi je sice též opatrovník, má však organizační roli.
• Zúčastní-li se schůze alespoň 5 osob, může být opatrovnická rada zvolena.
Jaký je minimální počet členů opatrovnické rady?
• Opatrovnická rada musí mít alespoň 3 členy.
• Členové opatrovnické rady jsou voleni na dobu neurčitou.
Osoba, která se má stát členem opatrovnické rady, musí:
• O opatrovance projevovat dlouhodobý zájem.
• Musí být schopna tento zájem projevovat i do budoucna.
• Její zájmy nesmí být v rozporu se zájmy opatrovance.
• Opatrovník nemůže být členem opatrovnické rady (§ 473 OZ).
Opatrovnická rada – z pohledu jejich členů:
• Nutné určit zapisovatele.
• Opatrovníkovi není doporučováno se této funkce ujímat, opatrovník má zcela jinou roli.
• Při založení i při dalších setkáních je nutno provádět zápis.
Co obsahuje zápis?
• Datum konání schůze.
• Seznam účastníků.
• Uvedení zapisovatele.
• Zvolení členové rady, náhradníci, kolika hlasy.
• Uvedení protestů, včetně důvodů (nutné připojit k zápisu).
• Co bylo předmětem setkání a o čem se rada usnesla (včetně výsledků hlasování).
Komu je doručován zápis?
• Zápis o volbě členů opatrovnické rady zapisovatel doručí opatrovníkovi a soudu, který opatrovníka jmenoval (§ 475 OZ).
• Opatrovnická rada zasedá nejméně jednou za rok. Zápis doručí předseda opatrovnické rady opatrovníkovi a soudu, který opatrovníka jmenoval (§ 487 OZ).
• Opatrovník má právo na výhrady k členům i k obsahu; výhrady adresuje soudu.
Co může učinit soud?
• Na návrh opatrovníka, nebo kterékoliv osoby oprávněné k účasti na schůzi nebo i bez návrhu prohlásit volbu člena či náhradníka za neplatnou, hrozí-li v důsledku porušení zákona opatrovancovi újma.
• Nařídí novou volbu, případně pozastavení výkonu práv člena opatrovnické rady
Členství v opatrovnické radě:
• Členství je na dobu neurčitou.
Člen může odstoupit:
• Doručuje se a je účinné až doručením oznámení soudu.
• Doručuje se opatrovníkovi.
• Oznamuje se ostatním členům.
Soud může odvolat jednotlivé členy (případně radu):
• Na návrh opatrovníka či opatrovance.
• Z moci úřední (pro závažné nebo opakované porušování povinností, pro ztrátu zájmu o opatrovance, pro opakovaný rozpor zájmů).
• Novou volbu zařizuje předseda opatrovnické rady (může ji však iniciovat i opatrovník).
Jak funguje opatrovnická rada?
• Rada se setkává (zasedá) alespoň 1 krát ročně.
• Svolává jí předseda, člen rady, opatrovník nebo soud.
Opatrovník a opatrovanec:
• Musí být přizváni.
• Nemusí se zúčastnit.
• Mají právo se zúčastnit.
• Mají právo hovořit.
Pravomoci rady:
• Projednává zprávu opatrovníka.
• Vyjadřuje se k soupisu jmění a vyúčtování správy.
• Navrhuje/ vyjadřuje se k odměně opatrovníkovi (včetně vyúčtování)
• Činí jednání společně s opatrovníkem (§ 480 OZ).
• Navrhuje odvolání/změnu opatrovníka.
• Přijímá od opatrovníka vyúčtování.
Svolání schůze ze strany soudu:
• Pokud je opatrovník nečinný, ačkoliv byl požádán o svolání schůze, může žadatel (opatrovanec nebo opatrovanci osoba blízká) navrhnout, aby schůzi svolal soud.
• Při zjištěné nečinnosti opatrovníka může soud svolat schůzi i bez návrhu.
• Soud zahájí řízení z moci úřední a svolá schůzi, jež má vést k ustavení opatrovnické rady též tehdy, kdy schůze byla sice opatrovníkem svolána a nekonala se nebo na ní nebyla zvolena opatrovnická rada.