Lesní porosty na území Pardubického kraje, stejně jako téměř v celorepublikovém měřítku, nejsou v dobré zdravotní kondici vlivem sucha a teplého počasí letos i v předchozích letech, je tedy nutno počítat s nárůstem šíření hmyzích škůdců lesa, zejména tzv. kůrovců.

Vlastníci lesů mají ztížené podmínky při obhospodařování svých lesních majetků, a to jak z hlediska objemu činností, které lesnické hospodaření v období nastupující kůrovcové kalamity představuje, tak i z hlediska zvýšených finančních nákladů, které zvýšený objem činností představuje.

Reakcí státní správy lesů na úrovní ministerstva zemědělství na kůrovcovou kalamitu jsou opatření obecné povahy, vydávaná v průběhu let 2019 až 2022 ministerstvem zemědělství s celorepublikovou platností.
Poslední aktuální stav ke dni 1.1.2023 je zveřejněn na webu ministerstva zemědělství (OOP č.j. 17110/2020-MZE-16212 ze dne 2. 4. 2020, ve znění OOP č.j. 33784/2020-MZE-16212 ze dne 27. 7. 2020 a ve znění OOP č.j. MZE-49892/2021-16212 ze dne 14. 9. 2021 a ve znění č.j. MZE-59640/2022-16212 ze dne 3. 11. 2022) a je rovněž k dispozici zde (viz příloha).

 
Podle aktuálního znění opatření obecné povahy
a) musí být holina vzniklá na lesních pozemcích v důsledku nahodilé těžby zalesněna do 5 let a lesní porosty na ní zajištěny do 10 let od jejího vzniku;
b) v tzv. červených zónách (tvoří je seznam katastrálních území dle přílohy č. 1 OOP) se povoluje, aby při zalesňování kalamitních holin o souvislé výměře větší než 2 ha byly ponechány nezalesněné pruhy o šířce až 5 metrů,
c) pokud vlastník lesa ponechá nezalesněný pruh nebo pruhy podle předchozího bodu b), považují se tyto pruhy za bezlesí a o jejich plochu je možno snížit plochu určenou k zalesnění v rámci plochy holiny.