Záplavová území a aktivní záplavová zóna
(8.7.2024)
Podle zákona o vodách č. 254/2001 Sb., ust. § 66 odst. 1 a odst. 2, v platném znění,
jsou záplavová území administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Rozsah záplavového území navrhuje správce dotčeného vodního toku a na základě návrhu je vodoprávní úřad povinen stanovit tento rozsah. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků.
Záplavová území stanovuje vodoprávní úřad formou opatření obecné povahy. Způsob
a rozsah zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území je upraven vyhláškou MŽP č.79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území
a jejich dokumentace, v platném znění.
Záplavová území se stanovují hydraulickým výpočtem nejvyšších hladin vody pro průtoky
s různou dobou opakování. Aktivní zóna záplavového území se stanovuje podle nebezpečnosti povodňového průtoku na základě zpracování map povodňového ohrožení. Povodňovým ohrožením se přitom rozumí vyhodnocení intenzity povodně na základě hydraulického výpočtu definované hloubkou a rychlostí proudění vody při povodních
s různou dobou opakování.
Záplavová území drobných vodních toků stanovuje vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností (ORP) a záplavová území významných vodních toků (seznam toků je uveden v příloze č. 1 vyhlášky 470/2001 Sb.) stanovuje na žádost správce toku krajský úřad – vodoprávní úřad.
MŽP zabezpečuje na základě podkladů správců vodních toků evidenci stanovených záplavových území v informačním systému veřejné správy POVIS. Pro zobrazení záplavových území a aktivních zón záplavových území je třeba zvolit Mapy/ Záplavové území. Aktualizace evidence záplavových území probíhá v systému POVIS třikrát až čtyřikrát do roka.
Data k záplavovým územím je možno stáhnout zde a jsou aktualizována jednou do roka.
Z pohledu veřejnosti se rozlišuje:
· Záplavová území na základě veřejnoprávní regulace. Vodoprávním úřadem stanovená záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně dané doby opakování zaplavena vodou, vycházejí z vodního zákona
a jsou na ně navázána další zákonná omezení. Záplavová území stanovená v souladu
s vodním zákonem a příslušným prováděcím předpisem spadají do oblasti veřejnoprávní regulace, nikoliv do oblasti soukromoprávní, a z hlediska plnění povinností zakotvených vodním zákonem jsou určující.
Povodňové mapy jsou soukromým produktem. Povodňové mapy naproti tomu ukazují míru rizika zasažení povodní v dané lokalitě z pohledu pojistného trhu, jsou produktem pro soukromé společnosti při výkonu jejich podnikatelské činnosti (pojišťovnictví). Na rozdíl od záplavových území stanovených vodoprávním úřadem mapují vedle rizika vybřežení vodních toků i související záplavy zpětným vzdutím přes kanalizační systém nebo záplavy způsobené přívalovými dešti. Současně počítají s většími povodněmi,
než administrativně stanovená záplavová území.