Co znamená pro občana pojem stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav?
Stav nebezpečí se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů, orgánů krajů a obcí, složek integrovaného záchranného systému nebo subjektů kritické infrastruktury“(viz § 3 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „krizový zákon“.)
„Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy České republiky nebo ve značném rozsahu vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav“(viz čl. 2 Ústavního zákona č. 110/1999 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů.)
Kdo je odpovědný a kompetentní vyhlásit krizový stav?
Hejtman, na základě ustanovení § 64 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o krajích“) „zastupuje kraj navenek a na základě zmocnění v zákoně vykonává další úkoly v přenesené působnosti, pokud mu tak stanoví zákon“ (např. krizový zákon nebo zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních).
Hejtmanovi je svěřeno nejen vyhlášení stavu nebezpečí v rámci „vlastního“ kraje, neboť „stav nebezpečí pro území kraje nebo jeho část vyhlašuje hejtman kraje“ – viz ustanovení § 3 odst. 3 krizového zákona, ale i nařizování zcela konkrétních krizových opatření, které významně omezují práva fyzických i právnických osob a ukládají jim předem definované povinnosti (dle ustanovení § 14 odst. 4 krizového zákona nebo ustanovení § 21 zákona o hospodářských opatřeních). Jmenovaná krizová opatření může hejtman nařídit i za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tak neučinila již vláda.
Pokud uvedené kompetence k vyřešení krizové situace nepostačují, může hejtman požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu.
Co jsou to krizová opatření a k čemu jsou určena?
„Krizovým opatřením je organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob“(viz ustanovení § 2 písm. c) krizového zákona.)
K překonání krizového stavu a k řešení krizové situace může hejtman nařídit následující krizová opatření:
a) v souladu s ustanovením § 14 odst. 4 krizového zákona:
1. pracovní povinnost,
2. pracovní výpomoc,
3. povinnost poskytnout věcné prostředky,
4. bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb nebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení,
5. vykonávat péči o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou vykonávat rodiče nebo jiní zákonní zástupci,
6. přednostní zásobování dětských, zdravotnických a sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo složek integrovaného záchranného systému podílejících se na plnění krizových opatření a v nezbytném rozsahu také prvků kritické infrastruktury v kraji,
7. náhradní způsob rozhodování o dávkách sociální péče a jejich výplatě,
8. evakuaci obyvatelstva z vymezených míst nebo území,
9. povinnost hlásit přechodnou změnu pobytu osob, tj. opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví na dobu delší než 3 dny,
10. zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezeném místě nebo území,
b) v souladu s ustanovením § 21 zákona o hospodářských opatřeních:
1. povinnost dodávat výrobky, práce nebo služby,
2. povinnost skladovat materiál určený pro překonání stavu nebezpečí a odstranění jeho následků ve svých prostorech,
3. povinnost přemístit dopravní a mechanizační prostředky, výrobní nebo provozní prostředky movité povahy a zásoby na určené místo,
4. regulační opatření u prodávaného zboží v obchodní síti,
5. regulační opatření v řízení a organizaci dopravy.
Krizová opatření lze využívat jen v rozsahu, který je nezbytný pro překonání krizové situace, a pokud nelze uvedené činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítá a přitom hrozí nebezpečí z prodlení. Krizová opatření ukládá hejtman svým individuálním právním aktem formou rozhodnutí. Blíže viz Metodika Nařizování krizových opatření hejtmanem + vzory rozhodnutí (dostupná na www.pardubickykraj.cz/metodika-krizove-rizeni).
Pro úplnost je třeba zdůraznit, že existují i jiná opatření (nikoliv „krizová“ ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) krizového zákona), ukládaná na základě jiných zákonů.