Ptejte se hejtmana
tisknout
odeslat emailemPtejte se hejtmana
Stav rozhovoru: právě probíhá
 |
Vážení spoluobčané,
prioritou současné krajské samosprávy je spokojený život vás všech, kteří v Pardubickém kraji bydlíte nebo pracujete. Abychom mohli na tomto cíli úspěšně pracovat, potřebujeme znát vaše názory a připomínky. Využijte proto, prosím, mé nabídky a ptejte se na cokoliv, co vás zajímá a co vás trápí. Slibuji, že každý váš dotaz pro mě bude vítaným podnětem, a jakmile budu moci, odpovím na něj.
Radko Martínek
hejtman Pardubického kraje
Otázka: Dobrý den. Jízdenka v autobusu v listopadu 2011 byla za 12Kč. Po několika proběhlých změnách stojí nyní 20Kč. Přijde Vám to normální a morální, když Tichý hlásal jaké úspory přinese optimalizace? Mimochodem o zdražování nepadlo z jeho nevymáchaných úst ani slůvko a Oredo na poslední chvíli zvěřejnilo v prosinci 2011 tarify, že jsme se nestačili divit! Má to logiku? Takže kraj ušetřil finance dvakrát tím, že je Oredo ještě vytáhlo z kapes cestujících. Nemáte pocit, že byste měl Tichého odvolat ze stejného důvodu jako Tauberovou, nebo si myslíte, že zvládá svou práci dobře?Jirka (Č.Třebová)
Odpověď: Vážený Jirko,
děkuji Vám za Váš příspěvek. Není z něj bohužel patrná konkrétní trasa, na které došlo ke zmiňovanému zdražení jízdného. Na základě Vámi udané místní příslušnosti, tj. Česká Třebová, lze ovšem bod Vašeho zájmu vytušit. Po spuštění tarifního systému IREDO k 11. 12. 2011 začala místní samospráva se společností Oredo vyjednávat o změně tarifního uspořádání příslušných místních částí. Bodem jednání byla tarifní roztříštěnost území města Česká Třebová. Organizátor regionální dopravy vypracoval materiály, které popisovaly možné dopady změn tarifního uspořádání místních částí včetně rizika zvýšení jízdného na některých trasách z 12 Kč na 20 Kč. I přes nastíněná rizika představitelé města České Třebové trvali na svých požadavcích. Oredo je tedy vyslyšelo a zapracovalo je do změn jízdních řádů k 1. 4. 2012. Od tohoto data lze tedy na meziměstských linkách skutečně zmiňovanou cenovou diferenci nalézt.
Vážený pane, možná jste zaregistroval, že se o odvolání náměstka Jana Tichého pokusila na posledním jednání zastupitelstva opozice. Byla neúspěšná, to znamená, že se náměstek těší důvěře většiny zastupitelů. Prokázal odvahu, neboť se rozhodl pro tvorbu úplně nového integrovaného dopravního systému, i když věděl, že se jedná o velmi náročnou záležitost. Jsem přesvědčen, že nový systém, který umožňuje cestovat na jednu jízdenku z výchozího do cílového místa různými dopravními prostředky, je krokem správným směrem. První výsledky začínají ukazovat, že cestujících ve veřejné dopravě nepatrně přibylo. Vážený pane, o změně na postu náměstka, který má na starosti dopravu, dopravní obslužnost a investice jsem tedy neuvažoval a ani neuvažuji.
děkuji Vám za Váš příspěvek. Není z něj bohužel patrná konkrétní trasa, na které došlo ke zmiňovanému zdražení jízdného. Na základě Vámi udané místní příslušnosti, tj. Česká Třebová, lze ovšem bod Vašeho zájmu vytušit. Po spuštění tarifního systému IREDO k 11. 12. 2011 začala místní samospráva se společností Oredo vyjednávat o změně tarifního uspořádání příslušných místních částí. Bodem jednání byla tarifní roztříštěnost území města Česká Třebová. Organizátor regionální dopravy vypracoval materiály, které popisovaly možné dopady změn tarifního uspořádání místních částí včetně rizika zvýšení jízdného na některých trasách z 12 Kč na 20 Kč. I přes nastíněná rizika představitelé města České Třebové trvali na svých požadavcích. Oredo je tedy vyslyšelo a zapracovalo je do změn jízdních řádů k 1. 4. 2012. Od tohoto data lze tedy na meziměstských linkách skutečně zmiňovanou cenovou diferenci nalézt.
Vážený pane, možná jste zaregistroval, že se o odvolání náměstka Jana Tichého pokusila na posledním jednání zastupitelstva opozice. Byla neúspěšná, to znamená, že se náměstek těší důvěře většiny zastupitelů. Prokázal odvahu, neboť se rozhodl pro tvorbu úplně nového integrovaného dopravního systému, i když věděl, že se jedná o velmi náročnou záležitost. Jsem přesvědčen, že nový systém, který umožňuje cestovat na jednu jízdenku z výchozího do cílového místa různými dopravními prostředky, je krokem správným směrem. První výsledky začínají ukazovat, že cestujících ve veřejné dopravě nepatrně přibylo. Vážený pane, o změně na postu náměstka, který má na starosti dopravu, dopravní obslužnost a investice jsem tedy neuvažoval a ani neuvažuji.
Otázka: Pane hejtmane, včera 16.4.2012 vyšly Žamberecké listy s výběrovými řízeními na ředitele škol. Termín odevzdání podkladů pro toto řízení je 17.4.2012. Nezdá se vám to nějaké divné? To jsou již kandidáti předem vybráni a ostatní schopní lidé nemají šanci se tam ani přihlásit.
Myslím si, že takto by se výběrové řízení dělat nemělo a že je to zmanipulováno.
Ing.V.Filip
603 769 235
Ing.Václav Filip
Odpověď: Vážený pane inženýre,
děkuji Vám za zaslání Vašeho příspěvku. Pravděpodobně došlo z Vaší strany k nepochopení celé situace. Pokusím se Vám ji proto vysvětlit. Rada Pardubického kraje dne 29. 3. 2012 dle zákona schválila třetí etapu konkursního řízení na ředitele/ředitelky dvanácti škol a školských zařízení. Termín podávání přihlášek byl stanoven na 17. 4. 2012 (včetně), jak správně uvádíte. Na základě tohoto rozhodnutí byl již 4. 4. 2012 zveřejněn inzerát o konkursu v Pardubickém, Chrudimském, Orlickém, ale také Svitavském deníku. Konkurs byl s dostatečným předstihem rovněž vyhlášen na úřední desce, na webu Pardubického kraje (sekce výběrová řízení a odbor školství). Pracovníci odboru školství informovali o konkursu také všechny školy a školská zařízení zřizované Pardubickým krajem. Vynechána nebyla ani soukromá školská zařízení. Sdělení o vyhlášení konkursu obdržely také dotčené obce, které jej zveřejňují na místech, kde je to pro ně obvyklé (zpravidla úřední deska či místní zpravodaj). Město Žamberk se rozhodlo o konkursu informovat na úřední desce a také prostřednictvím Žambereckých listů. Ty již pouze sloužily jako doplňkový nástroj, jak dát konkurs lidem na vědomí.
Vážený pane, z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že odpovědní pracovníci Krajského úřadu Pardubického kraje postupovali v souladu s veškerými pravidly. V žádném případě se tedy nejedná o zmanipulované konkursní řízení. Stejně jako v předešlých kolech bude probíhat dle zákonem stanovených pravidel a bez diskriminace kohokoliv.
děkuji Vám za zaslání Vašeho příspěvku. Pravděpodobně došlo z Vaší strany k nepochopení celé situace. Pokusím se Vám ji proto vysvětlit. Rada Pardubického kraje dne 29. 3. 2012 dle zákona schválila třetí etapu konkursního řízení na ředitele/ředitelky dvanácti škol a školských zařízení. Termín podávání přihlášek byl stanoven na 17. 4. 2012 (včetně), jak správně uvádíte. Na základě tohoto rozhodnutí byl již 4. 4. 2012 zveřejněn inzerát o konkursu v Pardubickém, Chrudimském, Orlickém, ale také Svitavském deníku. Konkurs byl s dostatečným předstihem rovněž vyhlášen na úřední desce, na webu Pardubického kraje (sekce výběrová řízení a odbor školství). Pracovníci odboru školství informovali o konkursu také všechny školy a školská zařízení zřizované Pardubickým krajem. Vynechána nebyla ani soukromá školská zařízení. Sdělení o vyhlášení konkursu obdržely také dotčené obce, které jej zveřejňují na místech, kde je to pro ně obvyklé (zpravidla úřední deska či místní zpravodaj). Město Žamberk se rozhodlo o konkursu informovat na úřední desce a také prostřednictvím Žambereckých listů. Ty již pouze sloužily jako doplňkový nástroj, jak dát konkurs lidem na vědomí.
Vážený pane, z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že odpovědní pracovníci Krajského úřadu Pardubického kraje postupovali v souladu s veškerými pravidly. V žádném případě se tedy nejedná o zmanipulované konkursní řízení. Stejně jako v předešlých kolech bude probíhat dle zákonem stanovených pravidel a bez diskriminace kohokoliv.
Otázka: Dobrý den pane hejtmane,hodně se diskutuje o dopravní obslužnosti a jejího financování. OREDO dnes dalo na internet svoje úpravy. Jaké jsou to nechávám stranou, protože ze špatného se nedá udělat nic dobrého. Proto připomínky jsou zbytečné. Pokud nezačne OREDO uvažovat o dopravě jako celku tak to nepovede k ničemu. A tady jedna zkušenost a porovnání. Vaše plnohodnotné nahrazení vlaku busem. Dříve cesta vlakem 15 minut a k tomu 8 minut chůze na zastávku. Plná cena jízdného 22 Kč. Dnes? Na autobus 3 minuty, 8 minut jízdy autobusem za 16 Kč, 5 minut chůze na vlakové nádraží, protože autobus tam nezajíždí. Poté 30 minut čekání na vlak R nebo Sp, dle času a poté 11 minut jízdy za 27 Kč. K čemu taková doprava? To samé je při cestě zpět. Tedy cenově i časově. Na autobus, který nahrazuje vlak OREDO používá zastávku v polích a vzdálenost 12 minut jízdy na kole. Opravdu plnohodnotná náhrada a změna žádná. Školním autobusem cestovat na jedné noze a uvažovat na čí, to je pohádka. Opět žádná změna.
Řešení je jen jedno. Na naše silnice přibudou další auta, protože 15a možná i více let jízdní řady se dělají tak, aby doprava nefungovala.
cetující
Odpověď: Vážený cestující,
děkuji Vám za zaslání připomínek k optimalizaci dopravy. Není z nich bohužel patrná konkrétní trasa, které se měly Vámi uvedené změny cen dotknout. Na Váš příspěvek tedy bohužel nejsem schopen odpovědět konkrétně. Nicméně z textu vyplývá, že nevyužíváte jedné z největší výhod integrovaného dopravního systému, kterým je cestování na jeden jízdní doklad regionálními autobusy i vlaky a tím ušetřit nemalé finanční prostředky. Dovoluji si Vám proto doporučit, abyste tyto výhody přestupních jízdenek IREDO vyzkoušel. Nárůst jízdného při jejich použití zajisté nebude tak výrazný, jak uvádíte.
děkuji Vám za zaslání připomínek k optimalizaci dopravy. Není z nich bohužel patrná konkrétní trasa, které se měly Vámi uvedené změny cen dotknout. Na Váš příspěvek tedy bohužel nejsem schopen odpovědět konkrétně. Nicméně z textu vyplývá, že nevyužíváte jedné z největší výhod integrovaného dopravního systému, kterým je cestování na jeden jízdní doklad regionálními autobusy i vlaky a tím ušetřit nemalé finanční prostředky. Dovoluji si Vám proto doporučit, abyste tyto výhody přestupních jízdenek IREDO vyzkoušel. Nárůst jízdného při jejich použití zajisté nebude tak výrazný, jak uvádíte.
Otázka: Vážený pane Hejtmane, před časem správa dálnic a silnic zrušila některé sjezdy na plánované trase R35. Mimo jiné se to týká plánovaného sjezdu u Dolní Rovně. Při zrušení bylo argumentováno finančními prostředky a také tím, že sjezdy jsou příliš často, což snižuje plynulost a bezpečnost dopravy na rychlostní silnici. Nyní se v plánech objevuje cca 1km od této původně plánované MÚK odpočívadlo a nedávno se toto odpočívadlo objevilo v procesu EIA.
Protože se domnívám, že původně plánovaný sjezd měl dopravní význam pro občany okolních obcí, tak si jako prostý venkovan říkám, že by bylo možné tyto dvě akce spojit. Koneckonců občané sousedních obcí budou obtěžováni hlukem z rychlostní silnice, tak mají určité morální právo využít výhod, která tato stavba skýtá. Most na tomto místě již, tak jako tak bude postaven jako křížení silnice 32256 z Holic do Moravan, tak by k propojení obou akcí stačilo posunout toto odpočívadlo cca o 1 km. Myslím, že se tomu nehezky česky, říká synergický efekt. Co se týká plynulosti dopravy odpočívadlo má stejný efekt jako MÚK a původní argumenty proti jsou tak do značné míry neutralizovány.
Zároveň by se ještě mohlo zabít několik dalších much jednou ranou: díky mostu by bylo možné postavit pouze jednu čerpací stanici a celé odpočívadlo soustředit pouze do jednoho kvadrantu budoucího křížení R35 a snáze jej obklopit protihlukovou stěnou. Díky takto synergicky vzniklé MÚK by byla tato čerpací stanice lehce přístupná obyvatelům okolních obcí. Také nově vzniklá pracovní místa by byla případně dostupná pro obyvatele nejbližších obcí. To nemluvím o tom, kolik pracovních most by mohlo vzniknout, kdyby tam byl motorest nebo dokonce motel. Rovněž zajímavý názor jsem zaznamenal, na diskuzím fóru k této problematice pokud je čerpací stanice přímo na dálnici jsou ceny PHM vždy vyšší než v tzv. níže uvedeném „Autohofu“.
Argument na závěr: v SRN údajně opouštějí koncept odpočívek, navrhovaných v tomto konkrétním příkladě v EIA a kloní se k tzv. Autohofům popř. Rasthofům. Zdrojem je bohužel jen wikipedie http://de.wikipedia.org/wiki/Autohof , ale přesto si dovoluji tento odkaz použít. Pokud jsem tomu správně porozuměl, tak především z ekonomických důvodů. Myslím, že SRN má dostatek zkušeností s provozem dálnic a dá se tomu věřit.
Rád bych se Vás zeptal, jaký máte na tuto záležitost názor?
Dále by mne zajímalo, zda některý by mohl některý volený sbor (obec, kraj, poslanci parlamentu), tuto připomínku zohlednit? Případně ve kterém řízení (EIA, uzemní, stavební)?
Za Vaši odpověď předem Děkuji.
Dvořák
Jan Dvořák
Odpověď: Vážený pane Dvořáku,
děkuji Vám za Váš přípěvek k budování dopravní infrastruktury. Osobně považuji dokončení R35 za klíčovou pro další ekonomický rozvoj Pardubického kraje. Váš příspěvek jsem zaslal na Ředitelství silnic a dálnic ČR Správu Pardubice, které je kompetentní se k danému problému vyjádřit.
Podle vedoucí úseku výstavby ŘSD ČR Správa Pardubice byla hlavním důvodem vypuštění původně uvažované mimoúrovňové křižovatky Roveň (byla v Investičním záměru z roku 2007) napojující silnici III. třídy na R35 vzdálenost této křižovatky od MÚK Dašice. V souladu s pokynem Ministerstva dopravy byly také provedeny audity připravovaných projektů s cílem zlevnit silniční stavby. Při přípravě Dokumentace pro územní rozhodnutí stavby ŘSD ČR vyhodnotilo, že umístění dvou MUK v těsné blízkosti je nadbytečné. K tomu přispělo i uspořádání a význam okolní sítě silnic (silnice II/322 jde v daném úseku v souběhu s R35). Podle zkušeností ŘSD ČR při přípravě podobných staveb dochází k posunu v názorech obyvatel (včetně starostů) obcí v blízkosti rychlostních silnic a dálnic. Dříve převažoval zájem být křižovatkou připojen na rychlostní silnici či dálnici. Přípojka měla pozitivní význam zejména pro tu část občanů, kteří využívající tuto RS/D k cestám do práce apod.). Nyní ale začíná převažovat názor, že výstavbou křižovatky se neúměrně výše popsaným výhodám zintenzivní doprava v obci, což je negativně vnímáno místními občany.
V závěru Vašeho příspěvku se věnujete problematice odpočívek. Asi se oba shodneme na tom, že odpočívky u rychlostních silnic a dálnic jsou velmi potřebné. ŘSD ČR navrhlo odpočívku na 25. kilometru R35. Přístup na odpočívku Dolní Roveň, je přes nejbližší MUK (Dašice, Ostrov). To znamená ve vzdálenosti 5 km od MÚK Dašice a 5 km od MÚK Ostrov. Zjišťoval jsem u ŘSD ČR, zda nezvažuje vybudování protihlukových stěny, neboť odborná studie prokázala, že nejsou třeba.
Podle vedoucí úseku výstavby ŘSD ŠR Pardubice by spojení MUK a odpočívky znamenalo posunutí napojení a odpojení o přibližně jeden kilometr směrem k MUK Dašice. Dále pak rozšíření mostních objektů na obě strany přes silnici III. třídy a zřejmě i přes trať ČD kvůli odbočovacímu, respektive připojovacímu pruhu na odpočívku. To by znamenalo další zvýšení nákladů stavby.
Vážený pane, stavby obdobného rozsahu jsou v kompetenci státu. Proto si Vám dovolím doporučit, abyste se v případě Vašeho zájmu obrátil na zákonodárce v parlamentu či přímo na ministerstvo dopravy.
děkuji Vám za Váš přípěvek k budování dopravní infrastruktury. Osobně považuji dokončení R35 za klíčovou pro další ekonomický rozvoj Pardubického kraje. Váš příspěvek jsem zaslal na Ředitelství silnic a dálnic ČR Správu Pardubice, které je kompetentní se k danému problému vyjádřit.
Podle vedoucí úseku výstavby ŘSD ČR Správa Pardubice byla hlavním důvodem vypuštění původně uvažované mimoúrovňové křižovatky Roveň (byla v Investičním záměru z roku 2007) napojující silnici III. třídy na R35 vzdálenost této křižovatky od MÚK Dašice. V souladu s pokynem Ministerstva dopravy byly také provedeny audity připravovaných projektů s cílem zlevnit silniční stavby. Při přípravě Dokumentace pro územní rozhodnutí stavby ŘSD ČR vyhodnotilo, že umístění dvou MUK v těsné blízkosti je nadbytečné. K tomu přispělo i uspořádání a význam okolní sítě silnic (silnice II/322 jde v daném úseku v souběhu s R35). Podle zkušeností ŘSD ČR při přípravě podobných staveb dochází k posunu v názorech obyvatel (včetně starostů) obcí v blízkosti rychlostních silnic a dálnic. Dříve převažoval zájem být křižovatkou připojen na rychlostní silnici či dálnici. Přípojka měla pozitivní význam zejména pro tu část občanů, kteří využívající tuto RS/D k cestám do práce apod.). Nyní ale začíná převažovat názor, že výstavbou křižovatky se neúměrně výše popsaným výhodám zintenzivní doprava v obci, což je negativně vnímáno místními občany.
V závěru Vašeho příspěvku se věnujete problematice odpočívek. Asi se oba shodneme na tom, že odpočívky u rychlostních silnic a dálnic jsou velmi potřebné. ŘSD ČR navrhlo odpočívku na 25. kilometru R35. Přístup na odpočívku Dolní Roveň, je přes nejbližší MUK (Dašice, Ostrov). To znamená ve vzdálenosti 5 km od MÚK Dašice a 5 km od MÚK Ostrov. Zjišťoval jsem u ŘSD ČR, zda nezvažuje vybudování protihlukových stěny, neboť odborná studie prokázala, že nejsou třeba.
Podle vedoucí úseku výstavby ŘSD ŠR Pardubice by spojení MUK a odpočívky znamenalo posunutí napojení a odpojení o přibližně jeden kilometr směrem k MUK Dašice. Dále pak rozšíření mostních objektů na obě strany přes silnici III. třídy a zřejmě i přes trať ČD kvůli odbočovacímu, respektive připojovacímu pruhu na odpočívku. To by znamenalo další zvýšení nákladů stavby.
Vážený pane, stavby obdobného rozsahu jsou v kompetenci státu. Proto si Vám dovolím doporučit, abyste se v případě Vašeho zájmu obrátil na zákonodárce v parlamentu či přímo na ministerstvo dopravy.
Otázka: Dobrý den,zajmalo by mě zda Čsad Ústí n O, bude mít nějalou konkurenci, jako to začíná u Čd ?
Kytokává
Odpověď: Dobrý den, autobusový dopravce ČSAD Ústí nad Orlicí má v Pardubickém kraji již dnes mnohem větší konkurenci než České dráhy. Zatímco železniční dopravce je v regionu pouze jeden (ČD), tak s Pardubickým krajem má při zajišťování regionální autobusové dopravy uzavřenou smlouvu 23 dopravců.
Otázka: Vážený pane hejtmane , chtěla bych Vás požádat , zda může kraj nějak fakticky pomoci přilákat investory k nám do Hlinska. Zaměstnavatel ETA Hlinsko jednak již přesídlil na adresu do Prahy. Nejen tím přijde o práci i cca stovka kvalifikovaných zaměstnanců. To co součastné vedení společnosti připravuje není transparentní a přehledné. Děkuji Vám za případnou pomoc.Alena Šírová
Odpověď: Vážená paní Šírová,
situaci na ohledně propouštění ze společnosti ETA a nárůstu nezaměstnanosti pečlivě sleduji. Osobně jsem v únoru navštívil místní úřad práce a vím, že situace není jednoduchá, neboť se nezaměstnanost pohybuje okolo jedenácti procent. Je evidentní, že pro zaměstnanost v Hlinsku bude nejpodstatnější, jak se hlavní zaměstnavatel regionu k vývoji postaví. Podle vedoucího kontaktního pracoviště Úřadu práce Petra Sádovského se dá předpokládat, že s nástupem sezonních prací bude mít počet nezaměstnaných klesající tendenci.
Vážená paní, Pardubický kraj má ve své působnosti velmi omezené možnosti, jak pomoci. V letošním roce například finančně přispěl Krajské hospodářské komoře Pardubického kraje na náklady spojené s činností oblastních informačních míst pro podnikatele v regionu. I při omezených možnostech budeme hledat v součinnosti s úřadem práce řešení.
situaci na ohledně propouštění ze společnosti ETA a nárůstu nezaměstnanosti pečlivě sleduji. Osobně jsem v únoru navštívil místní úřad práce a vím, že situace není jednoduchá, neboť se nezaměstnanost pohybuje okolo jedenácti procent. Je evidentní, že pro zaměstnanost v Hlinsku bude nejpodstatnější, jak se hlavní zaměstnavatel regionu k vývoji postaví. Podle vedoucího kontaktního pracoviště Úřadu práce Petra Sádovského se dá předpokládat, že s nástupem sezonních prací bude mít počet nezaměstnaných klesající tendenci.
Vážená paní, Pardubický kraj má ve své působnosti velmi omezené možnosti, jak pomoci. V letošním roce například finančně přispěl Krajské hospodářské komoře Pardubického kraje na náklady spojené s činností oblastních informačních míst pro podnikatele v regionu. I při omezených možnostech budeme hledat v součinnosti s úřadem práce řešení.
Otázka: Vážený pane hejtmane, jsem sice už důchodce, ale jako bývalý učitel stále sleduju dění ve školství na celostátní i regionální úrovni. Na celostátní úrovni mi vadí škrty do školství a nekompetentnost vedení ministerstva, ale mám i připomínky ke kraji. Vím, že jste povoláním učitel a tudíž víte o této problematice víc než ostatní. Někdy minulý týden ráno jsem v rádiu slyšel radní pro školy paní Pernicovou a nevěřil jsem svým uším. Její vystupování je arogantní, rádoby rozhodné, ale popuzuje mnoho lidí. Na menších městech kraje jsou gymnázia a hodně lidí a jejich potomků citově s těmito školami svázány. A jsou včetně dětí a příbuzných také voliči. Moji známí oceňují Vaši rozvážnost a nechce se nám věřit, že byste byl s paní Pernicovou na jedné lodi a nevratně rušil menší gymnázia a ještě k tomu použil tak záludný způsob jako jsou jednorázové testy nějaké firmy, která nemá se školami nic společného, je to jenom komerce za hodně peněz. Ale nedalo mi to a na jejich internetových stránkách jsem si otevřel ukázkové testy. Vyřešil jsem je, ale dalo mi to určitě víc času než kolik chcete po uchazečích o studium. Nemyslím si,že jste dobře nastavili bodypro gymnázia. Co mají dělat humanitně zaměření žáci, slušní, ale ne tak rychlí, aby dostali potřebný počet bodů? To je cesta do pekel a já s tím nesouhlasím. Učební obory jsou potřeba, ale na technické obory musíte mít shůry dáno zrovna tak jako na humanitní. A podporovat technické průmyslovky tím,že zavřu gymnázia,je špatné. Populace je teď na nízkém stavu,ale bude se lepšit. A nevratné kroky se už nedají změnit. Šetřit musí každý, ale ať omezí (ne zruší)svoji činnost odborné školy, odkud propadlíci (pokud vůbec dolezou k maturitě),stejně skončí na úřadu práce,protože jenom blázen ve firmě by si vzal nekoho,kdo byl dokopán situací k něčemu,co nechtěl.Vemte si prosím tuto moji radu k srdci, já už toho moc nezměním, ale vím,co říkám. A nazávěr: s arogantní paní Pernicovou podzimní volby prohrajete. To by mě mrzelo a proto vám také píšu. Nečekám odpověď, ale jenom to žese nad mým vzkazem zamyslíte.Jiří Šenk
Odpověď: Vážený pane Šenku,
děkuji Vám moc za Váš přípěvek k zamyšlení. Jsem si vědom, že otázka rušení jakéhokoliv vzdělávacího zařízení je velmi citlivou otázkou. Zvláště pak v případě gymnázií, které vždy patřily k výkladním skříním obce a byly podhoubím inteligence v daném mikroregionu, například v Moravské Třebové a Jevíčku. Chci Vás proto ujistit, že rušení gymnázií Pardubický kraj v žádném případě nechystá. Žádné přijímací zkoušky proto rozhodně nejsou záminkou. Kroky, které v oblasti středního školství činíme, jsou zcela v souladu s cílem vrátit gymnáziím kredit výběrových škol. Přijímací zkoušky mají vést především k tomu, aby do lavic v gymnáziích usedali skutečně jen ti, kteří k tomu mají předpoklady. Můžeme jistě diskutovat o náročnosti testových otázek i o tom, zda jejich zvládnutí skutečně vypovídá o úrovni daného žáka, avšak obecně lze říci, že stanovení jednotných přijímacích zkoušek byla cesta správným směrem.
Přesvědčují nás o tom i samotní pedagogové a jsem o tom přesvědčen i já osobně. Také mnozí učitelé základních škol jsou velmi spokojeni s tím, že se konají přijímací zkoušky. Jejich žáci jsou totiž nyní motivováni k tomu, aby se více učili. A nutno dodat, že většina gymnázií přijímala žáky na základě přijímacích zkoušek i před tím, než kraj začal realizovat jednotné přijímací zkoušky. A vybírala si opravdu pečlivě. Až do doby, kdy vlivem demografického vývoje začal klesat počet žáků vycházejících z 9. ročníků základních škol. Smyslem přijímacích zkoušek v žádném případě tedy není rušení gymnázií, ale zvýšení jejich kvality.
Jednotné přijímací zkoušky do maturitních oborů se ve školách zřizovaných Pardubickým krajem uskutečnily poprvé v minulém školním roce. A již v loňském roce byla bodová hranice pro uchazeče o studium na gymnázia a obchodní akademie stanovena přísněji. Na základě analýzy pilotních přijímacích zkoušek, ale také na základě názorů ředitelů škol byly pro letošní rok bodové hranice potřebné pro přijetí sníženy, včetně čtyřletých gymnázií. Pro osmiletá gymnázia nebylo třeba bodovou hranici použitou v loňském roce měnit, neboť uchazeči z 5. ročníku dopadli v testech velmi dobře a neměli problém uvedené bodové hranice dosáhnout.
Vážený pane, závěrem bych chtěl pouze říci, že ačkoliv jsem neslyšel Vámi zmiňované vyjádření krajské radní Jany Pernicové, tak si její práce vážím. Má totiž dostatek odvahy řešit problémy, které její předchůdci nechávali ladem. Jsem přesvědčen, že zavedení jednotných přijímacích zkoušek je cestou správným směrem.
děkuji Vám moc za Váš přípěvek k zamyšlení. Jsem si vědom, že otázka rušení jakéhokoliv vzdělávacího zařízení je velmi citlivou otázkou. Zvláště pak v případě gymnázií, které vždy patřily k výkladním skříním obce a byly podhoubím inteligence v daném mikroregionu, například v Moravské Třebové a Jevíčku. Chci Vás proto ujistit, že rušení gymnázií Pardubický kraj v žádném případě nechystá. Žádné přijímací zkoušky proto rozhodně nejsou záminkou. Kroky, které v oblasti středního školství činíme, jsou zcela v souladu s cílem vrátit gymnáziím kredit výběrových škol. Přijímací zkoušky mají vést především k tomu, aby do lavic v gymnáziích usedali skutečně jen ti, kteří k tomu mají předpoklady. Můžeme jistě diskutovat o náročnosti testových otázek i o tom, zda jejich zvládnutí skutečně vypovídá o úrovni daného žáka, avšak obecně lze říci, že stanovení jednotných přijímacích zkoušek byla cesta správným směrem.
Přesvědčují nás o tom i samotní pedagogové a jsem o tom přesvědčen i já osobně. Také mnozí učitelé základních škol jsou velmi spokojeni s tím, že se konají přijímací zkoušky. Jejich žáci jsou totiž nyní motivováni k tomu, aby se více učili. A nutno dodat, že většina gymnázií přijímala žáky na základě přijímacích zkoušek i před tím, než kraj začal realizovat jednotné přijímací zkoušky. A vybírala si opravdu pečlivě. Až do doby, kdy vlivem demografického vývoje začal klesat počet žáků vycházejících z 9. ročníků základních škol. Smyslem přijímacích zkoušek v žádném případě tedy není rušení gymnázií, ale zvýšení jejich kvality.
Jednotné přijímací zkoušky do maturitních oborů se ve školách zřizovaných Pardubickým krajem uskutečnily poprvé v minulém školním roce. A již v loňském roce byla bodová hranice pro uchazeče o studium na gymnázia a obchodní akademie stanovena přísněji. Na základě analýzy pilotních přijímacích zkoušek, ale také na základě názorů ředitelů škol byly pro letošní rok bodové hranice potřebné pro přijetí sníženy, včetně čtyřletých gymnázií. Pro osmiletá gymnázia nebylo třeba bodovou hranici použitou v loňském roce měnit, neboť uchazeči z 5. ročníku dopadli v testech velmi dobře a neměli problém uvedené bodové hranice dosáhnout.
Vážený pane, závěrem bych chtěl pouze říci, že ačkoliv jsem neslyšel Vámi zmiňované vyjádření krajské radní Jany Pernicové, tak si její práce vážím. Má totiž dostatek odvahy řešit problémy, které její předchůdci nechávali ladem. Jsem přesvědčen, že zavedení jednotných přijímacích zkoušek je cestou správným směrem.
Otázka: Pane Martínek,přečetla jsem si dnes ve středu 11.dubna 2012 článek v příloze Mladé fronty Pardubický kraj s názvem Politici mají bič na gymnázia.Je mi z toho nanic.Z nepochopitelných důvodů jste se na kraji rozhodli zlikvidovat gymnázia,která slouží jako kvalitní příprava k vysokoškolskému studiu.Podle Vás vysokoškoláky nepotřebujeme (přijdou zřejmě z Vietnamu, Ukrajiny,Polska apod.), jenže odborné školy a učiliště mají jiný cíl svého zaměření. Z mladých lidí humanitně zaměřených chcete udělat strojaře, případně kominíky. Ne, že by nebyli potřeba, ale takto toho nedosáhnete. Na soukromých školách si mnou díky Vaší krátkozraké politice prsty a tak státní peníze místo na státní školy poputují na školy soukromé, případně do jiných krajů. Četla jsem na těchto stránkách Vaši odpověď panu Martínkovi ohledně přijímaček na osmiletá gymnázia a zcela mu dávám za pravdu. Zcela v rozporu se školským zákonem jste sebrali ředitelů zákonem jim dané právo rozhodnout o formě přijímacího řízení a vymysleli jste údajně něco jako doporučení konat přijímnací zkoušky. To se to doporučuje, když ředitelům hrozíte zrušením školy, že. Naše politika je prohnilá od shora dolů a letos poprvé půjdu ke krajským volbám volit takovou stranu, která s Vaší politikou likvidací gymnázií nebude mít nic společného. Doufám, že ji najdu a svým dětem a jim podobným alespoň na čas pomohu zajistit kvalitní vzdělání. Na tento vzkaz asi neodpovíte, ale přečtěte si ho.Marie Skálová
Odpověď: Vážená paní Skálová,
děkuji Vám za zaslání Vašeho názoru k problematice středního školství a nevěřte všemu, co čtete v novinách. Chtěl bych Vás ujistit, že snahou Pardubického kraje rozhodně není likvidace gymnázií. Spíše naopak. Kroky, které v oblasti středního školství činíme, jsou zcela v souladu s cílem vrátit gymnáziím kredit výběrových škol. Přijímací zkoušky mají vést především k tomu, aby do lavic v gymnáziích usedali skutečně jen ti, kteří jednou bez problémů přejdou na vysokou školu. Můžeme jistě diskutovat o náročnosti testových otázek, i o tom, zda jejich zvládnutí skutečně vypovídá o úrovni daného žáka, avšak obecně lze říci, že stanovení jednotných přijímacích zkoušek byla cesta správným směrem.
Jednotné přijímací zkoušky do maturitních oborů se ve školách zřizovaných Pardubickým krajem uskutečnily poprvé v minulém školním roce. Z jejich výsledků a z názorů ředitelů škol vzešly bodové hranice potřebné pro přijetí. Nemohu tedy s Vámi souhlasit v tvrzení, že by školy zřizované Pardubickým krajem byly nuceny postupovat protizákonně. Přestože v minulém školním roce byla pro přijetí na osmileté gymnázium stanovena hranice 50 bodů z 80 možných, první ročníky gymnázií rozhodně prázdné nezůstaly a tyto školy neměly problém s naplněním. Je ale také pravda, že zájem o studium na některých gymnáziích v kraji není velký a některá gymnázia nemají ani tolik přihlášek, kolik volných míst nabízejí. Pro osmiletá gymnázia nebylo třeba bodovou hranici použitou v loňském roce měnit, neboť uchazeči z 5. ročníku dopadli v testech velmi dobře a neměli problém uvedené bodové hranice dosáhnout. Slova o záměrném rušení gymnázií nejsou tedy rozhodně na místě. Přijímačky na gymnázia ostatně vždy byly. Byl jsem o zrodu osmiletých gymnázií, které považuji za potřebné.
Vážená paní, dovolím si tvrdit, že také na středních odborných školách studují výborní žáci s obrovskými možnostmi uplatnění. Je skutečně na čase se zamyslet nad efektivním využitím sítě velice kvalitních středních odborných škol, které svým absolventům nabízí kvalitní uplatnění na trhu práce a dobré platové podmínky. I tyto školy jsou schopny kvalitně připravit žáky pro studium na vysokých školách.
V letošních krajských volbách Vám přeji šťastnou ruku.
děkuji Vám za zaslání Vašeho názoru k problematice středního školství a nevěřte všemu, co čtete v novinách. Chtěl bych Vás ujistit, že snahou Pardubického kraje rozhodně není likvidace gymnázií. Spíše naopak. Kroky, které v oblasti středního školství činíme, jsou zcela v souladu s cílem vrátit gymnáziím kredit výběrových škol. Přijímací zkoušky mají vést především k tomu, aby do lavic v gymnáziích usedali skutečně jen ti, kteří jednou bez problémů přejdou na vysokou školu. Můžeme jistě diskutovat o náročnosti testových otázek, i o tom, zda jejich zvládnutí skutečně vypovídá o úrovni daného žáka, avšak obecně lze říci, že stanovení jednotných přijímacích zkoušek byla cesta správným směrem.
Jednotné přijímací zkoušky do maturitních oborů se ve školách zřizovaných Pardubickým krajem uskutečnily poprvé v minulém školním roce. Z jejich výsledků a z názorů ředitelů škol vzešly bodové hranice potřebné pro přijetí. Nemohu tedy s Vámi souhlasit v tvrzení, že by školy zřizované Pardubickým krajem byly nuceny postupovat protizákonně. Přestože v minulém školním roce byla pro přijetí na osmileté gymnázium stanovena hranice 50 bodů z 80 možných, první ročníky gymnázií rozhodně prázdné nezůstaly a tyto školy neměly problém s naplněním. Je ale také pravda, že zájem o studium na některých gymnáziích v kraji není velký a některá gymnázia nemají ani tolik přihlášek, kolik volných míst nabízejí. Pro osmiletá gymnázia nebylo třeba bodovou hranici použitou v loňském roce měnit, neboť uchazeči z 5. ročníku dopadli v testech velmi dobře a neměli problém uvedené bodové hranice dosáhnout. Slova o záměrném rušení gymnázií nejsou tedy rozhodně na místě. Přijímačky na gymnázia ostatně vždy byly. Byl jsem o zrodu osmiletých gymnázií, které považuji za potřebné.
Vážená paní, dovolím si tvrdit, že také na středních odborných školách studují výborní žáci s obrovskými možnostmi uplatnění. Je skutečně na čase se zamyslet nad efektivním využitím sítě velice kvalitních středních odborných škol, které svým absolventům nabízí kvalitní uplatnění na trhu práce a dobré platové podmínky. I tyto školy jsou schopny kvalitně připravit žáky pro studium na vysokých školách.
V letošních krajských volbách Vám přeji šťastnou ruku.
Otázka: Vážený pane hejtmane.Níže Vám zasílám 2 vyjádření, která můj známý kdysi obdržel od Dopravních inspektorátů PČR v UO a SY ohledně umístění dopravních značek s označením kulturního a turistického cíle (Litomyšl-Městská památková rezervace a Státní zámek Litomyšl - UNESCO). Sám jistě uznáte, že takto do Pardubického kraje víc turistů určitě nenalákáme, a že se vlastně nemůžeme divit poslednímu místu v rámci celé ČR, když levá ruka neví, co dělá pravá. Přitom, DZ s kulturními a turistickými cíli můžete potkat všude možně po celé ČR (s prominutím i na sebemenší drobnost) a zcela jistě své opodstatnění mají. Bohužel, Litomyšl si je asi nezaslouží, nebo je snad nepotřebuje? A přitom bych si dokázal představit mnohem více cílů, jako např. Rodný dům Bedřicha Smetany, Portmoneum, Červená věž, Litomyšlský orloj, Dům U Rytířů, Klášterní zahrady...
Cituji odpovědi:
Dobrý den.
Dne 1. listopadu 2004 byl pod č.j. 395/2004-120-STSP Ministerstvem dopravy, odborem pozemních komunikací schválen metodický pokyn "Označování kulturních a turistických cílů na dálnicích a silnicích". Tímto metodickým pokynem se zdejší součást Policie ČR řídí. V něm je uvedeno, že název kulturního a turistického cíle na dopravní značce IS 23 : renesanční zámek Litomyšl - je veden v kategorii"Zámek, NKP, UNESCO" - má být umístěn u sil. I/35 na území okresu Svitavy a druhý cíl: Litomyšl - je veden a v kategorii "MPR" - má být umístěn u sil. I/35 na území okresu Svitavy. Zdejší dopravní inspektorát není ani nebyl místně příslušný. Tento seznam vznikl mimo jiné i po projednání s KČT. Tedy dvě dopravní značky IS 23(zámek a městská památková rezervace) na příjezdech z obou směrů do Litomyšle, již mohly být 5 let osazeny na území okresu Svitavy.
Jistě pochopíte, že chyba není na straně Dopravního inspektorátu PČR Ústí nad Orlicí, který koná dle schválených předpisů a navíc v této věci není ani místně příslušný. Pěkný den Vám přeje npor. Ing. Pavel Mikulecký, vedoucí Dopravního inspektorátu PČR Ústí nad Orlicí.
Dobrý den.
Policie na základě Vámi vzneseného dotazu ze dne 2. 11. 2009 a následně ze dne 4. 11. 2009 učinila dotaz na KČT Padubického kraje, zda se ve věci umístění DZ IS 23 pro město Litomyšl obrátili na Dopravní inspektorát Svitavy. Bylo nám sděleno, že pro turistické cíle v rámci Pardubického kraje byla zpracována projektová dokumentace s tím, že umístění příslušných DZ bylo navrženo v okrese Ústí nad Orlicí. Svitavský dopravní inspektorát v této věci nebyl kontaktován. Vzhledem ke stanovisku dopravního inspektorátu Ústí nad Orlicí, bylo umístění DZ IS 23 pro zámek Litomyšl z projektu vyškrtnuto bez dalších jednání. V případě zájmu KČT umístit toto dopravní značení, nebude mít dopravní inspektorát ve Svitavách zamítavé stanovisko.
Zůstávám s pozdravem a přáním pěkného dne, kpt. Bc. Dobeš Stanislav, vrchní komisař územního odboru vnější služby.
Tak co si o tom myslíte? Já osobně jsem z obou odpovědí dost v rozpacích. Ale v dnešních dnech jsem v rozpacích z více věcí, takže je to asi v pořádku....
Děkuji Vám za Vaši odpověď a jsem s pozdravem
Petr Nováček, Litomyšl
Petr Nováček
Odpověď: Vážený pane Nováčku,
děkuji Vám za Vaši otázku. Jedná se o velmi odbornou záležitost, proto jsem se o situaci informoval u příslušného pracovníka odboru dopravy krajského úřadu. Při umisťování dopravních značek typu IS23, popř. IS24a "Kulturní nebo turistický cíl", se příslušný silniční správní úřad řídí Metodickým pokynem, které vydalo Ministerstvo dopravy ČR. V uvedeném pokynu jsou v jednotlivých krajích uvedeny cíle, na které je možno prostřednictvím dopravních značek upozornit. Jejich seznam je každý rok aktualizován státní agenturou CzechTourism. Uvedený rejstřík vznikl s tím účelem, aby byly u silnic umisťovány jen takové cíle, které vzhledem ke svému charakteru a významu mají své opodstatnění, a předešlo se tím nadbytečnému umisťování dopravního značení ve formě "hnědých dopravních značek". Za zmínku podle mého názoru stojí i skutečnost, že dle výše uvedeného metodického pokynu se kulturní památky a turistické objekty označují ve vzdálenosti nejvýše 15 km od jejich umístění.
Je nutné také zmínit, že jednotlivé dopravní značení schvaluje vždy příslušný silniční správní úřad na základě návrhu žadatele a vždy po předchozím vyjádření příslušného orgánu Policie ČR. Silničním správním úřadem na silnicích I. tříd je Krajský úřad Pardubického kraje, odbor dopravy silničního hospodářství a investic, na silnicích II. a III. třídy je to místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Vážený pane, v minulých letech Klub českých turistů nechal zpracovat projekt, který se zabýval zviditelněním turistických cílů právě prostřednictvím dopravního značení. Podle tohoto projektu bylo dopravní značení schváleno na území celého Pardubického kraje. Dovoluji si Vám proto doporučit, abyste se obrátil na Klub českých turistů. Dopravní odbor krajského úřadu stanovoval dopravní značení pouze na silnici I. třídy a to na základě předložené žádosti bez jakékoliv námitky. Z tohoto důvodu nemůže určit v jakém rozsahu či četnosti bylo dopravní značení umístěno i na silnicích nižších tříd.
děkuji Vám za Vaši otázku. Jedná se o velmi odbornou záležitost, proto jsem se o situaci informoval u příslušného pracovníka odboru dopravy krajského úřadu. Při umisťování dopravních značek typu IS23, popř. IS24a "Kulturní nebo turistický cíl", se příslušný silniční správní úřad řídí Metodickým pokynem, které vydalo Ministerstvo dopravy ČR. V uvedeném pokynu jsou v jednotlivých krajích uvedeny cíle, na které je možno prostřednictvím dopravních značek upozornit. Jejich seznam je každý rok aktualizován státní agenturou CzechTourism. Uvedený rejstřík vznikl s tím účelem, aby byly u silnic umisťovány jen takové cíle, které vzhledem ke svému charakteru a významu mají své opodstatnění, a předešlo se tím nadbytečnému umisťování dopravního značení ve formě "hnědých dopravních značek". Za zmínku podle mého názoru stojí i skutečnost, že dle výše uvedeného metodického pokynu se kulturní památky a turistické objekty označují ve vzdálenosti nejvýše 15 km od jejich umístění.
Je nutné také zmínit, že jednotlivé dopravní značení schvaluje vždy příslušný silniční správní úřad na základě návrhu žadatele a vždy po předchozím vyjádření příslušného orgánu Policie ČR. Silničním správním úřadem na silnicích I. tříd je Krajský úřad Pardubického kraje, odbor dopravy silničního hospodářství a investic, na silnicích II. a III. třídy je to místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Vážený pane, v minulých letech Klub českých turistů nechal zpracovat projekt, který se zabýval zviditelněním turistických cílů právě prostřednictvím dopravního značení. Podle tohoto projektu bylo dopravní značení schváleno na území celého Pardubického kraje. Dovoluji si Vám proto doporučit, abyste se obrátil na Klub českých turistů. Dopravní odbor krajského úřadu stanovoval dopravní značení pouze na silnici I. třídy a to na základě předložené žádosti bez jakékoliv námitky. Z tohoto důvodu nemůže určit v jakém rozsahu či četnosti bylo dopravní značení umístěno i na silnicích nižších tříd.
Otázka: Dobrý den. Pane hejtmane nikde na stánkách Krajského úřadu nemohu nalézt souhrnné číslo o zadlužení kraje. Můžete mi prosím odpovědět jak je vysoké a kolik stojí kraj splácení úroků z úvěrů ročně?
Dále by mne v této souvislosti zajímalo, od jakých institucí a jakou celkovou výši úvěru od těchto institucí kraj čerpá včetně revolvingového úvěru.
Děkuji za odpověď
Lebduška
Odpověď: Dobrý den,
děkuji Vám za dotaz. Úvodem bych si pouze dovolil říci, že za vedení sociální demokracie se nám podařilo nezadlužovat Pardubický kraj. Naopak se snažíme umořovat dluhy předchozích vlád, které nejsou z mého pohledu vůbec malé. Ale pojďme ke konkrétním číslům. Stav nesplacených úvěrů Pardubického kraje k poslednímu prosinci 2011 činí 2 097 339 000 Kč. Uhrazené splátky jistin v roce 2011 činí 144 805 000 Kč, úroky za rok 2011 jsou 28 320 000 Kč. Pardubický kraj má dva úvěry poskytnuté od Komerční banky, a.s. První úvěr si v roce 2003 vzala tehdejší samospráva na dofinancování vybraných investičních akcí na úseku silničního hospodářství, druhou půjčku na oddlužení nemocnic v roce 2007. Kraj si v roce 2005 také půjčil na rekonstrukci nemocnic u České spořitelny a.s. V roce 2005 a 2007 si Pardubický kraj vzal další dva závazky na investice u Evropské investiční banky.
děkuji Vám za dotaz. Úvodem bych si pouze dovolil říci, že za vedení sociální demokracie se nám podařilo nezadlužovat Pardubický kraj. Naopak se snažíme umořovat dluhy předchozích vlád, které nejsou z mého pohledu vůbec malé. Ale pojďme ke konkrétním číslům. Stav nesplacených úvěrů Pardubického kraje k poslednímu prosinci 2011 činí 2 097 339 000 Kč. Uhrazené splátky jistin v roce 2011 činí 144 805 000 Kč, úroky za rok 2011 jsou 28 320 000 Kč. Pardubický kraj má dva úvěry poskytnuté od Komerční banky, a.s. První úvěr si v roce 2003 vzala tehdejší samospráva na dofinancování vybraných investičních akcí na úseku silničního hospodářství, druhou půjčku na oddlužení nemocnic v roce 2007. Kraj si v roce 2005 také půjčil na rekonstrukci nemocnic u České spořitelny a.s. V roce 2005 a 2007 si Pardubický kraj vzal další dva závazky na investice u Evropské investiční banky.
MENU