Pardubický kraj

Programové prohlášení Rady Pardubického kraje na období 2001 - 2004

I. Úvod

Předkládané programové prohlášení vzniká v historicky výjimečném okamžiku, kdy Pardubický kraj má poprvé svoji svobodně zvolenou samosprávu, ale podmínky její činnosti nejsou zatím - zejména v otázce vlastních finančních zdrojů - úplně známy a budou se teprve postupně v čase zpřesňovat. Tuto skutečnost je potřeba mít na paměti při každém čtení i kontrole plnění prohlášení a Rada Pardubického kraje si vyhrazuje v průběhu svého funkčního období, v závislosti na přijímaných zákonech a podmínkách výkonu svých mandátů, toto prohlášení dílčími úpravami dotvářet.

Rada Pardubického kraje se tímto prohlášením veřejně zavazuje zodpovědně spravovat a k lepšímu měnit jednotlivé oblasti svých působností na území kraje. V každé je stručně popsán současný stav a definovány cíle a opatření, které je připravena Rada uskutečňovat. Oblastí je celkem jedenáct a na základě návrhů jednotlivých členů Rady Pardubického kraje, vycházejících ze svěřených kompetencí, je po několika diskusích toto prohlášení předkládáno jako společné a provázané dílo Rady Pardubického kraje.

II. Obecná část

Společnou obecnou charakteristikou pro náš kraj v roce 2001 je to, že je krajem sice obnoveným, ale v demokratických podmínkách novým a tím pádem nemůže na nic bezprostředně navazovat a musí vše od identity kraje, jeho symbolů, přes svou úlohu a postavení v rámci státu i Evropy až po cílevědomé budování krajské infrastruktury v podstatě teprve založit a vytvořit.

Při této činnosti se Rada Pardubického kraje zavazuje řídit těmito obecnými principy:

• územní spravedlností a vnitrokrajskou solidaritou
• průhledností všech rozhodovacích procesů
• přiblížením veřejné správy občanovi
• trvale udržitelným rozvojem
• rozhodováním na základě dlouhodobých koncepcí
• směřováním Pardubického kraje ke standardům Evropské unie

Za hlavní společný cíl vidíme položení základů a další budování úspěšného kraje, na který budou jeho občané přirozeně hrdí a kde kvalita a úroveň života bude postupně srovnatelná s členskými státy Evropské unie.

III. Tématická část

1. Plnohodnotný a sebevědomý kraj

Pardubický kraj vzniká potřetí ve své novodobé historii. Oproti jiným krajům je v méně výhodné situaci než kraje na jejichž území v letech 1960 - 1990 sídlil Krajský národní výbor. A to jak ve vybavenosti některými institucemi, tak i ve vnímání vnějšími subjekty.

Rada Pardubického kraje si klade za cíl v následujících letech tento rozdíl a nevýhodnost setřít a naopak využít nezatíženost starými krajskými institucemi jako výhodu. Vytvářet pouze ty orgány, které jsou pro kraj důležité a budovat je na moderních a efektivních principech. Učinit je obslužnými místy pro společenství více jak půl milionu obyvatel kraje, kterým především naším působením musíme vytvořit podmínky pro vznik přirozené sounáležitosti s krajem, ve kterém žijí. Rada Pardubického kraje je připravena učinit z našeho kraje sebevědomou a vůči ostatním krajům rovnoprávnou součást České republiky.

To bude pro Radu Pardubického kraje znamenat především tato opatření:

• vytvořit vlastní tvář Pardubického kraje včetně jeho symbolů a tu promyšleně uvnitř i vně nechat působit a provádět jejím prostřednictvím kraji aktivní marketing
• připravovat podmínky, aby zejména orgány justice, policie a další, pro občany kraje důležité subjekty ,měly svoji strukturu upravenou na nové správní hranice
• akcemi krajského významu, a to zejména v kultuře a sportu, napomoci lepšímu ztotožnění obyvatel s jejich krajem
• zajistit působení Českého rozhlasu a České televize pro Pardubický kraj na základě krajských zpravodajských pracovišť
• zvyšovat obecné povědomí o významných osobnostech kraje z oblasti vzdělanosti a veřejného života (Arnošt z Pardubic, Jan Ámos Komenský …), hudby (Smetana, Martinů, Tomášek …), výtvarného umění (Mařák, Boštík, Sion, Kopecký, Malich …), sportu (Hašek, Doktor …), ale i dalších odvětví
• posilovat osobitý obraz kraje vycházející z bohatého kulturního dědictví, významných přírodních krás a dosažených úspěchů ve všech oblastech lidské činnosti

2. Ekonomický rozvoj kraje, zaměstnanost a finanční politika kraje

Kraj má průměrnou nezaměstnanost s několika problémovými mikroregiony, podprůměrné mzdy, relativně zdravou strukturu průmyslu, slabě rozvinuté malé a střední podnikání a lokální problémy způsobené zejména útlumem tradičních podniků.

Nejsou doposud definovány zdroje pro krajské rozpočty a krajům je tak zatím bráněno v tvorbě vlastní finanční politiky.

Rada Pardubického kraje má proto v této oblasti za cíl aktivně spolupůsobit při přípravě zákona o Rozpočtovém určení daní tak, aby již od roku 2002 mohl existovat prvý plnohodnotný krajský rozpočet. Je naším cílem, aby vedle podílu sdílených daní se státem byly vymezeny i daně,které budou náležet pouze do rozpočtu krajů, aby prováděný výkon státní správy na krajích byl státem v plném rozsahu hrazen a aby kraje mohly být příjemci účelových a systémových dotací z centra. Cílem finanční politiky kraje je dlouholetá vyrovnanost rozpočtu. Rada Pardubického kraje chce i na základě své finanční politiky zajistit vyrovnaný a udržitelný ekonomický rozvoj kraje, navýšení počtu pracovních příležitostí, a to zejména v místech s vyšší mírou nezaměstnanosti a zlepšit velikost hrubého domácího produktu na obyvatele v rámci kraje.

Pro oblast ekonomického rozvoje a zaměstnanosti Rada Pardubického kraje počítá s těmito opatřeními:

• aktivním marketingem a podporou kraje ve spolupráci s obecními samosprávami vytvořit předpoklady pro rozvoj stávajících podniků a vstup nových investorů. K tomu využít jako nástroje Regionální rozvojovou agenturu, která by měla být mimo jiné i regionální pobočkou CzechInvestu
• úzkou spoluprací krajské samosprávy - partnerstvím s podnikateli malých a velkých firem, jejich svazy, Krajskou hospodářskou komorou i regionálními profesními komorami
• zvláště podporou rozvoje firem, které mají sídlo na území kraje
• vytvářet šance pro rovnoměrný rozvoj jednotlivých částí kraje

Pro oblast finanční politiky kraje Rada Pardubického kraje se zavazuje zejména k těmto opatřením:

• nečekat a spolu s ostatními kraji jednat a navrhovat řešení směrem k vládě a Parlamentu České republiky v otázce stanovení příjmů krajů počínaje rokem 2002
• zhodnocovat každoročně stav ekonomiky a navrhovat příslušná opatření pro každý následný rok při sestavování rozpočtů směrem k resortům vlády i k Parlamentu České republiky
• zajistit krytí na všechny zákony vymezené veřejné výdaje, aktivně využívat dotace z centrálních státních programů a připravit se na schopnost úspěšně aplikovat dotační možnosti z prostředků Evropské unie
• kvalitně spravovat krajský majetek

3. Kultura, památky, cestovní ruch, spolky a nevládní neziskový sektor

V této oblasti je kraj sice vybaven velkým kulturním zázemím a turistickými zajímavostmi, ale návštěvnost kraje je nízká. Jeho ucelená prezentace je v začátcích a partnerská spolupráce s představiteli nevládního neziskového sektoru minimální. V péči o památky nebyl zatím vznik krajů výrazně zohledněn a zřizovatelská role ke kulturním institucím (pokud je nepřevzala města) byla doposud na státu.

Rada považuje kulturu za základ občanské společnosti stmelující občany a mající výchovně vzdělávací a sociální funkci. Cílem je pro nás dobře, v zájmu obyvatel kraje, vykonávat zřizovatelskou funkci Východočeského muzea, Východočeské galerie i budoucí Krajské knihovny, vymezit finanční podporu krajským aktivitám profesionálních těles jako je Východočeské divadlo a Komorní filharmonie Pardubice. Dále se Rada zavazuje řešit v dohodě s dotčenými městy situaci okresních a městských muzeí, knihoven a galerií. Naším cílem je zajistit podporu krajsky významných kulturních událostí, zapojit krajskou samosprávu více do péče o historické památky a výsledně učinit z památkového, turistického a kulturního fondu kraje důležitý identifikační krajský prvek. To vše využít i pro rozvoj cestovního ruchu. Nutné je i zapojení nevládního neziskového sektoru.

Mezi klíčová opatření Rada Pardubického kraje zde zahrnuje především:

• svědomitě převzít profesionální kulturní instituce od státu a podle krajských zájmů provést úpravy jejich zřizovacích listin
• vést permanentní dialog s městy a obcemi v této oblasti a partnersky vnímat aktivity představitelů nevládního neziskového sektoru
• definovat krajsky významné kulturní podniky a podporovat je (Smetanova Litomyšl, Loutkářská Chrudim, divadelní Festival smíchu v Pardubicích, Kociánovo Ústí, …)
• vést kroky k decentralizaci péče o památky a zvýraznění jejich regionálního významu
• nebát se být otevřeně osvíceni požadavkům doby
• budovat krajskou turistickou infrastrukturu i ve spolupráci se sousedními kraji a Polskem
• cílevědomě prezentovat kraj jako turisticky přitažlivé místo s významnými kulturními i sportovními akcemi

4. Školství a mládež

Pardubický kraj postupně jako zřizovatel v oblasti školství převezme 131 příspěvkových organizací a převezme kompetence ke školám a předškolským zařízením, bez ohledu na jejich zřizovatele. Lze hovořit o nedokonalé skladbě středního školství v kraji, zejména v učebních oborech, s důsledkem špatného uplatnění absolventů na trhu práce, různorodém financování školství v území, neexistenci funkčního systému prevence sociálně patologických jevů. Existuje rozdílná místní "hustota" jednotlivých typů škol, oborů a jejich naplněnost i různá odborná úroveň a technická vybavenost škol. Určitě výhodou je existence Univerzity Pardubice i škol s výrazně nadkrajovou působností.

Rada si stanoví jako cíl vedle plnění svých zákonných zřizovatelských povinností provádět efektivní optimalizaci středního školství, včetně jeho financování na území kraje tak, aby kvalitou a strukturou napomohlo mladé generaci obstát v konkurenci na domácím i evropském trhu práce.

Tohoto cíle chce Rada Pardubického kraje dosáhnout hlavně opatřeními:

• stanovit optimální síť škol a školských zařízení, vytvořit jednotná pravidla financování školství včetně stabilizace soukromých škol v kraji, klást důraz zejména školy s nadkrajovou působností
• podpořit rozvoj Univerzity Pardubice a její provázanost s krajem, vnímat i mezikrajské vazby
• vytvořit a uplatnit regionální program prevence sociálně patologických jevů (zejména protidrogové)
• upevnit pozici terciálního vzdělávání v kraji
• úzce partnersky spolupracovat se subjekty, které mají vliv na funkčnost a rozvoj školství v kraji (Česká školní inspekce, samosprávy obcí, úřady práce, profesní komory..)

5. Sport, mládež, volnočasové aktivity

V této navazující sféře je nutné vnímat, že kraj registruje 58 800 sportovců v 64 sportovních odvětvích a probíhající sportovní činnost při školách a klubech dětí a mládeže. Český svaz tělesné výchovy má v kraji 1247 zařízení, existuje zde výrazná obnovená práce tělovýchovných jednot ( zejména Sokol a Orel). Patří sem i aktivity Junáka - svazu skautů a skautek ČR a další. S výjimkou státní reprezentace je málo vnímána otázka sportovní činnosti handicapovaných občanů. Podíl protidrogových efektů neodpovídá potřebám.

Rada v souladu s novým zákonem o podpoře sportu si klade za cíl chránit a rozvíjet sport jako veřejně prospěšnou činnost. Úlohou sportu musí být usměrňování agresivity, sociálního vědomí a etického kodexu člověka i bránění sociálně patologickým jevům. Zároveň Rada vnímá sport jako důležitý krajský identifikační faktor. Od profesionálních klubů a soutěží až po amatérské celokrajské soutěže, a proto si klademe za cíl úměrně krajským zdrojům sport podporovat.

Za rozhodující opatření Rada Pardubického kraje považuje:

• spolupracovat s tělovýchovnými a mládežnickými svazy a jednotami v kraji
• spolupracovat s centrálními orgány státní správy i jednotlivých svazů s cílem získání zdrojů ze státního rozpočtu i příslušných loterií
• vybrat a podpořit sportovní akce krajského významu
• zaměřit se na talentovanou sportovní mládež, s cílem dobré reprezentace Pardubického kraje i České republiky, ale i na podporu handicapovaných a neregistrovaných sportovců na území kraje
• připravit program ke zdokonalení technických podmínek sportovních zařízení a v doplňkovosti k financím obcí a tělovýchovných jednot i finančně přispívat z rozpočtu
• jakoukoliv reorganizaci činnosti ve sportu činit až po podrobném projednání dotčených subjektů

6. Zdravotnictví a sociální péče

Tato část programového prohlášení vychází z toho, že zdraví obyvatelstva je jedním z nejdůležitějších faktorů zajištění dalšího rozvoje a zachování kvality lidských zdrojů s vlivem na ekonomiku a výkonnost kraje. Poskytování optimální zdravotní péče obyvatelům kraje prostřednictvím vhodné zdravotnické infrastruktury značnou měrou ovlivňuje jejich další život.

V dnešní době v kraji nedokončená transformace zdravotní i sociální péče vytváří těžko řešitelné problémy ve financování provozů, investic i dohledu nad kvalitou poskytované péče. Finanční disproporce se odhadují řádově na stovky milionů.

Cílem Rady je zajistit poskytnutí kvalitní a dostupné zdravotní péče všem obyvatelům kraje za podmínek rozumných nákladů spojených se zdravotní péčí. V tomto ohledu je nezbytné optimalizovat síť poskytovatelů zdravotnických služeb a zajištění její územní dostupnosti. Kraj do budoucna předpokládá provozování akutní lůžkové péče v nemocnicích Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí, Litomyšl a Svitavy. Samozřejmostí musí být rozvíjení funkčního systému Rychlé záchranné pomoci. Získaný lůžkový fond využít pro poskytování následné zdravotní či sociální péče. Sociální péče musí mít za cíl udržení kvality života na přijatelné úrovni u potřebných jednotlivců i skupin a zabránění vyčleňování těchto osob ze společnosti. Při rozvíjení sociálních služeb je třeba vzít v úvahu, že vývoj nesoběstačnosti a závislosti související s narůstajícím věkem neprobíhá ve dvou etapách - nyní krytých pečovatelskou a ústavní péčí - nýbrž postupně. Proto je nutné rozvíjet krátkodobé a přechodné pobyty v ústavech, poloústavní formy pobytu, kde se kombinuje ústavní péče a domácí pobyt, vytvářet byty v domech s pečovatelskou službou, denní i noční stacionáře a podobně.

Za zásadní opatření Rada Pardubického kraje považuje:

• naplnit zřizovatelskou roli kraje vůči doposud státním nemocnicím
• vytvořit funkční síť akutních lůžkových zařízení a zařízení sociální péče
• získaný lůžkový fond využít pro poskytování následné zdravotní či sociální péče
• stanovit přehled budoucích investic s cílem dosažení stavu vyrovnané nabídky co do počtu lůžek, jejich kvality a vybavení v jednotlivých částech kraje u základních oborů i rozvoje oborů vysoce specializovaných
• uplatňovat programy prevence chorob a onemocnění
• úzce, zejména v sociální oblasti, spolupracovat s neziskovými, charitativními a obecně prospěšnými organizacemi.

7. Strategický rozvoj kraje

Tato oblast je svojí koncepčností průřezovou a strategickou základnou jakýchkoliv rozvojových aktivit kraje. Dnes jsou Regionální koordinační skupinou zpracovány a projednány regionální programové dokumenty s názvy Strategie rozvoje kraje a Program rozvoje kraje. V různých stádiích zpracování a závaznosti existují dílčí velké územní plány některých částí kraje. Jako předstupeň Územního plánu velkého územního celku celého kraje byla v roce 2001 zpracována Urbanistická studie Pardubického kraje. Existují různá mikroregionální sdružení a aktivity, od roku 1999 působí Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje, nicméně dosud chyběl rozhodující prvek krajské samosprávy a uplatňované strategické plánování.

Rada proto pokládá za svůj cíl podporovat dlouhodobý koncepční rozvoj kraje a při využití stávajících dokumentů vytyčit priority rozvoje jednotlivých odvětví v rámci kraje. Dále pokládáme za nutné věcně, programově a projektově připravit kraj na pomoc Evropské unie, snižovat vnitrokrajské mikroregionální rozdíly, vstoupit do Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje a využívat ji jako regionální nástroj podpory rozvoje kraje a zabezpečit, řídit a koordinovat vlastní investiční činnost v kraji. Klíčovým a v tomto funkčním období splnitelným cílem je zpracování a schválení Územního plánu velkého územního celku Pardubického kraje, který závazně stanoví využití území i trasy liniových staveb.

Vytčených cílů Rada Pardubického kraje dosáhne zejména opatřeními:

• projednat ve výborech Zastupitelstva a v Zastupitelstvu Pardubického kraje samotném Strategii rozvoje kraje a návrh Programu rozvoje kraje, který by byl na základě připomínek dopracován v závazný dokument
• vstoupit do Regionální rozvojové agentury Pardubického kraje a definovat její poslání v rámci našeho kraje
• podílet se na aktualizaci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod
• stanovit kritéria pro definování problémových mikroregionů a navrhnout opatření směřující k jejich podpoře
• pořídit Územní plán velkého územního celku Pardubického kraje tak, aby současné i rozpracované dílčí územní plány velkého územního celku byly využity jako podkladové dokumenty

8. Doprava

V oblasti dopravy je dnes možné konstatovat špatný stav silnic I., II. a III. třídy včetně mostů a neexistence obchvatů měst, absenci dálničního spojení, nízkou kvalitu silnice na hraniční přechod do Polska i do turistických center Orlických hor a Králického Sněžníku. Není dokončen železniční koridor a modernizována železniční trať do Polska přes Lichkov, je nedostatek regionálních a místních cyklotras, není dostatečně stabilizován civilní rozvoj letiště Pardubice ani dokončena splavnost Labe do Pardubic. Chybí koncepce dopravní obslužnosti kraje.

Rada proto považuje za hlavní cíl přivedení dálnice D11 do oblasti Pardubic, územním plánem stanovit trasu R35 a tu pak v návaznosti na D11 budovat jako páteřní komunikaci kraje. Dále chce Rada stanovit s Ředitelstvím silnic a dálnic plán údržby a rozvoje silnic I. třídy (zejména I/37, I/43 a obchvaty měst) a samostatně obdobný plán pro silnice II. a III. třídy, které kraj spolu se Správami a údržbami silnic letos převezme do svého majetku. Rada považuje za nutné v krátké době dokončit železniční koridor a modernizaci trati Letohrad - Mezilesí na polské hranici, stabilizovat veřejné mezinárodní letiště v Pardubicích, hledat cesty k dokončení splavnění Labe do Pardubic a realizaci dopravně logistického centra. Rada si klade za cíl rozvoj regionálních a místních cyklotras a vypracování modelu krajské integrované dopravy s ohledem na sjednocení dopravní obslužnosti území kraje.

Mezi potřebná opatření Rady Pardubického kraje patří:

• ve spolupráci s Královéhradeckým krajem zvýšit tlak na urychlení výstavby D11 včetně přivaděčů
• vyřešit v Územním plánu velkého územního celku Pardubického kraje závazně trasu R35 a případně dalších dopravních staveb
• navrhnout a rozhodnout o novém modelu organizace správy a údržby silnic s platností od 1. 1. 2002
• uskutečnit do 30. 9. 2001 majetkový převod silnic II. a III. třídy a Správ a údržeb silnic se státem na Pardubický kraj
• předložit projekty krajské integrované dopravy a celkové obslužnosti území, projekt dopravního logistického centra a po schválení přistoupit k jejich realizaci
• upřednostňovat dopravní investice s ohledem na hospodářský rozvoj regionů kraje

9. Životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova

Pardubický kraj disponuje výjimečným přírodním a krajinných bohatstvím, ale naproti tomu i ekologickými zátěžemi způsobenými zejména socialistickými desetiletími. Venkov lze charakterizovat jako tradičně silnou součást kraje s problémy zejména v nedostatku pracovních míst, nízkých mezd a špatné dopravní obslužnosti. Při dlouhodobém neřešení hrozí venkovu vylidňování a postupný úpadek, který je umocněn problémy v zemědělské výrobě.

Rada si proto stanovila jako cíle respekt k životnímu prostředí ve všech rozhodnutích přijímaných na úrovni kraje, dále zlepšovat stav vody, ovzduší i hlukové zátěže, ekologicky zacházet s odpady a věnovat se revitalizaci a údržbě krajiny a v neposlední řadě ekologické osvětě. Rada se zavazuje k hledání cest, které posílí ekonomickou a sociální stabilitu venkova a přispějí k jeho trvale udržitelnému rozvoji včetně výroby a vývozu zemědělských výrobků, jejichž produkce je v našich podmínkách vhodná.

Vybraná opatření Rady Pardubického kraje pro oblast životního prostředí:

• minimalizovat důslednou ochranou negativní vlivy na prostředí - emise do ovzduší a vod, kontaminace půdy, produkce odpadů a hlukové zátěže, havárie
• zpracovat a postupně realizovat vodohospodářské plány povodí s důrazem na ochranu podzemních zdrojů pitné vody
• zpracovat plán priorit výstavby čistíren odpadních vod
• realizovat program protipovodňových a protierozních opatření a komplexních pozemkových úprav
• navrhnout a realizovat krajský plán optimalizace nakládání s odpady včetně odstraňování starých ekologických zátěží

Vybraná opatření Rady Pardubického kraje pro oblast venkova:

• přijetí a realizace krajské venkovské a zemědělské politiky
• využití programů státu a Evropské unie, příp. vytvoření programů krajských pro rozvoj zemědělského podnikání a agroturistiky
• stabilizace konkurenceschopného zemědělského podnikání.

10. Krajský úřad Pardubického kraje - služba občanovi

Krajský úřad je hlavní krajskou odbornou, servisní a správní institucí, která je budována od nuly s tím, že při přijímání zaměstnanců je upřednostňován princip odbornosti.

Rada si jako cíl pro toto období stanovila vybudování krajského úřadu jako služby pro občany a jejich zastupitele, s jasnými pravidly, otevřeností a vysokou kvalitou.

Rada Pardubického kraje ve spolupráci s ředitelem úřadu dosáhne svého cíle zejména následujícími opatřeními:

• průhledností v rozhodování a důslednou kontrolou výkonu správních agend
• efektivním počtem zaměstnanců a hospodárným výkonem veřejné správy
• každodenním hájením práv občanů ze strany politiků a úředníků

11. Vnější vztahy

Kraj na začátku své existence nenavazuje na žádné pevně dané vnější vazby, které by měly regionální charakter a není tedy ničím vázán, kromě dvoustranných vztahů jednotlivých měst a existencí Euroregionu Glacensis, vzniklého sdružením měst a obcí.

Vůči Evropské unii jsou zpracované prvé verze příslušných Rozvojových regionálních dokumentů (ROP) a je zde 1,5letá historie RMMC (Regionálního řídícího a monitorovacího výboru) v NUTS II - Severovýchod. V každém případě jsou reálné předpoklady pro oboustranně výhodné a potřebné dobré vztahy s krajem Královéhradeckým, ale i s dalšími sousedy, a to včetně Vojvodství Dolního Slezska.

Za hlavní cíl Rada považuje vybudování dobré české i mezinárodní pozice našeho kraje a otevření se co největšímu počtu možností získat k využití pro kraj tzv. "vnější příležitosti".

Cíle chce Rada Pardubického kraje dosáhne především opatřeními:

• vytvořit regionální partnerství našeho kraje s výhodným počtem regionů v zahraničí, především v zemích Evropské unie (příp. Polsku) tak, abychom kromě přenosu zkušeností a informací byli především schopni podávat společné projekty Evropské unii
• přímo se zapojit do aktivit Výboru regionů Evropské unie a ovlivňovat tak politiku Evropské unie vůči regionům v období integrace České republiky do Evropské unie
• stát se zakládajícími členy Asociace krajů České republiky a tuto platformu využívat ke koordinaci zájmů krajů vůči centru ale i např. Evropské unii
• intenzivně vstoupit do česko-polské příhraniční spolupráce (CBC) a sladit v této otázce vzájemný vztah s Euroregionem Glacensis i s kraji v rámci NUTS II
• připravit databázi projektů realizovatelných s pomocí Evropské unie a v tomto směru důsledně hájit zájmy kraje v Regionální radě NUTS II - Severovýchod.

IV. Závěr

Předložené Programové prohlášení Rady Pardubického kraje bylo motivováno, přes nedokonalost objektivních vnějších vstupů, myšlenkou shrnout maximálně možný předpokládaný záběr a kroky krajské rady v následujících 4 letech. Členové rady jsou připraveni úzce komunikovat s odbornými výbory zastupitelstva zejména při přípravě materiálu pro jednání Zastupitelstva Pardubického kraje.

Rada Pardubického kraje předpokládá, že bude každoročně, počínaje rokem 2002, Zastupitelstvo Pardubického kraje o plnění, případně odůvodněných úpravách tohoto programového prohlášení informovat, a to vždy nejdéle do 31. října kalendářního roku.

Věříme, že dokážeme do konce roku 2004 povýšit Pardubický kraj na úroveň sebevědomého , úspěšného a důstojného regionu jako nedílné součásti České republiky, a že v průběhu našeho funkčního období se nám podaří naplnit svěřený mandát pouze rozhodnutími prospěšnými pro občany Pardubického kraje.

Pardubický kraj 30. dubna 2001

Ing. Roman Línek
hejtman

Ing. Michal Rabas
I. zástupce hejtmana