Kladruby nad Labem – V Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem zahájili a slavnostním poklepáním základního kamene obnovu této národní kulturní památky. Dokončena bude za dva roky. Rozsáhlý projekt je spolufinancován Evropskou unií - Integrovaným operačním programem. Celkové náklady na realizaci dvouletého projektu jsou ve výši přibližně 286 milionů korun.

     „Po dlouholetém úsilí se podařilo získat peníze na obnovu této významné kulturní památky,“ s potěšením konstatoval hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Hejtmanova slova potvrdila  Simona Voňková, která je pověřena k výkonu funkce ředitelky Národního hřebčína Kladruby nad Labem.:  „Jsem ráda, že se podařilo úspěšně završit veškeré kroky, které vedly k obnově součástí národní kulturní památky Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem. Tyto kroky významně pomůžou k obnově hřebčína pro další generace.“

     Na obnovu historických budov čekal hřebčín desítky let. O finanční podporu se hřebčín ucházel již v roce 2002. V roce 2012 pak Ministerstvo zemědělství ČR uvolnilo 22 milionů korun na dopracování žádosti. Zřizovatelem hřebčína je právě ministerstvo. „Cílem Ministerstva zemědělství je pomáhat vedení Národního hřebčína Kladruby nad Labem, aby se nám podařilo zařadit tak významnou instituci, jakou hřebčín rozhodně je, mezi nejvýznamnější památky světového kulturního dědictví UNESCO,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl.

     Projekt řeší bezprostřední nutnost obnovy 17 objektů a 3 menších celků venkovních ploch v jádrovém území národní kulturní památky Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Umožní uchovat tuto památku pro další generace, ale také výrazně rozšíří kulturně-vzdělávací služby spojené s vlastní prezentací národní kulturní památky. Výsledkem bude také zlepšení ekonomické udržitelnosti – rozšíření portfolia příjmů, snížení výdajů na údržbu a na řešení havárií.

     Hřebčín založil v roce 1563 císař Maxmilián II. poté, co v roce 1560 zakoupil zdejší panství od Jaroslava z Pernštejna. V roce 1579 pak císař Rudolf II. nechal koňskou oboru povýšit na císařský dvorní hřebčín. Císař si tu nechal postavit zámek, ve kterém při návštěvách Kladrub pobýval. V majetku císařské rodiny hřebčín zůstal až do roku 1918. Základní stádo kladrubáků bylo společně s objektem hřebčína v roce 1995 uznáno kulturní památkou, v roce 2002 pak národní kulturní památkou.

     Realizátorem stavby je sdružení stavebních společností Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.,  a Metrostav, a.s.